Článek
Ze Spojených států totiž přišla série nových ekonomických ukazatelů, které obchodníkům připomněly, že největší světová ekonomika zatím stále ještě nemá vyhráno. Indexy ISM, které měří aktivitu ve výrobním sektoru a sektoru služeb, totiž skončily výrazně pod většinovým očekáváním analytiků. A tak zatímco výroba v USA nadále roste, sektor služeb se po dvou růstových měsících v listopadu vrátil zpět ke kontrakci.
Propad byl až překvapivě silný, což vzbuzuje otázku, zda-li index pouze sezónně „neustřelil“. O skutečném stavu tohoto sektoru, který tvoří čtyři pětiny amerického HDP, proto pravděpodobně více napoví až prosincová čísla a jejich srovnání s listopadovými výsledky.
O tom, že v americké ekonomice není vše pořádku, již ale v minulých měsících přeci jen mnohé napověděly prudce klesající indexy spotřebitelské důvěry. Americké spotřebitele totiž stále trápí vysoká míra nezaměstnanosti, která může do budoucna významně omezit jejich chuť utrácet. Ta je navíc dosud ve značné míře stimulována rozvolněnou monetární a velmi expanzivní fiskální politikou, která však jednoho dne bude muset začít polevovat.
Obavy obchodníků z toho, co může přijít v příštím roce, pomohla částečně zvýšit také Evropská centrální banka. Ta na svém listopadovém zasedání rozhodla o tom, že začne pozvolna omezovat programy, prostřednictvím kterých napumpovala na mezibankovní trh v eurozóně více než 600 mld. eur.
Tuto likviditu by měla již od příštího roku začít postupně stahovat, čímž si otevře cestu ke zpřísňování měnové politiky a případnému zvyšování úrokových sazeb. Přestože i do dalších měsíců může ceny finančních aktiv podpírat stále velmi vysoký přebytek likvidity, skutečnost, že penězovod již brzy vyschne a přebytečná likvidita začne pozvolna odtékat, může do příštího roku výrazně omezit růstový potenciál nejen akcií, ale i ostatních rizikovějších aktiv.
Více zájmu o české dluhopisy
Přes několik negativních zpráv z konce týdne ale akciové indexy v Evropě i v USA zatím zůstávají proti pondělku mírně v kladných číslech. Návrat důvěry na trhy, která byla výrazně poškozena koncem listopadu zprávami z Dubaje, tak opět pomohl zvyšovat poptávku především po rizikovějších cenných papírech. To bylo patrné zejména z vývoje ceny dluhopisů. Zatímco cena bezpečných amerických Treasuries v týdnu začala opět klesat, cena dluhopisů rozvíjejících se zemí rostla.
Zvýšený zájem investoři projevovali v týdnu také o české dluhopisy, což srazilo výnos z desetiletých státních dluhopisů až ke hranici 4 %. Ještě před osmi měsíci se přitom výnos z českých státních cenných papírů pohyboval výrazně nad 5,50 %.
Návrat chuti obchodníků vyhledávat rizikovější investice, se pak jasně podepsal také na vývoji na devizovém trhu. Zatímco se opět pod prodejní tlak dostal americký dolar, který se propadnul na páru s eurem až k ceně 1,51 EUR/USD, česká měna, společně s ostatními regionálními měnami, dokázala znovu zpevňovat, když se vyhoupla na páru s dolarem až na 17,12 Kč.
Slábnoucí dolar pak pomohl k růstu také řadě komodit, což dvojnásob platilo především pro ceny drahých kovů. Například cena zlata se ve čtvrtek dostala krátce na další historické maximum (1 226 USD/oz.) a jen v posledních čtyřech týdnech už jeho cena vzrostla o více než 10 %.
Na trhy se tak evidentně znovu opatrně vrací důvěra, která se jich držela od letošního března. Již v příštím roce se však může začít postupně vytrácet. Nejenže totiž začne odeznívat podpůrný efekt zvýšených vládních výdajů na domácí poptávku, ale k Evropské centrální bance se velmi pravděpodobně začnou postupně opatrně přidávat i ostatní centrální banky, včetně té nejdůležitější, kterou je americký Fed.