Článek
Nejpozději do středy 15. července má řecký parlament schválit zákony, které zvýší příjmy z DPH. Návrh předpokládá, že spíše než sazby půjde od rozšíření daňové základny na více zboží a služeb, než nyní. Stejný termín mají Řekové k provedení prvních kroků ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, píše se v seznamu požadavků.
Do půlky měsíce mají Atény zajistit plnou právní nezávislost státního statistického úřadu. Ta je spolu s kontrolou statistiků pro věřitelské země důležitá na základě minulých zkušeností, kdy se zemi před vstupem do EU „vylepšovaly“ statistiky. Země pak byla přijata do eurozóny. Země EU však tehdy o vylepšování čísel dobře věděly.
Mezi prvními podmínkami je také zřízení rozpočtové rady a zavedení poloautomatických výdajových škrtů v případě odchýlení se od cílů stanovených pro rozpočtové přebytky.
50 miliard eur ze státních firem
Do října má země čas provést „ambiciózní penzijní reformu“ a zavést doložku nulového deficitu důchodového systému. Dále má přijmout „ambicióznější reformy trhů zboží, včetně změn regulace prodejní doby, vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren; otevřít ekonomicky důležité uzavřené profese, například trajektovou přepravu“ a „na trzích práce provést hlubokou modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění“.
Mezi dalšími z podmínek je rozšíření privatizace. Cenná řecká aktiva budou převedena do nezávislého fondu, který je zpeněží prostřednictvím privatizace či jinak (není přesně popsáno, ale mohlo by jít např. o jejich uvedení na burzu), a příjmy budou jedním ze zdrojů pro splácení nových záchranných úvěrů.
Komu dluží Řecko
„Příjmy fondu dosáhnou během trvání úvěrového programu 50 miliard eur; z toho 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu řeckého dluhu vůči HDP a druhá polovina na investice. Fond budou řídit řecké úřady pod dohledem příslušných evropských institucí,“ uvádí se v textu dohody.
Souhlas s vytvořením fondu byl podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy asi největší ústupek řecké strany věřitelům.
„V návrhu dohody z konce června, kterou řecký lid v referendu odmítl, zmiňován nebyl. Celkový objem aktiv, která měla být privatizována, dosud činil maximálně sedm miliard eur. A i majetek o objemu těchto sedmi miliard se řecká strana zdráhala privatizovat. Je proto otázka, jak hodlá získat více než sedminásobnou sumu. Která svá aktiva chce prodávat? Kdo je bude kupovat? Jaký bude časový harmonogram těchto privatizací?” ptá se Kovanda.
Zázrak, když to splní
Ještě předtím, do 20. července, by Atény měly dodat první návrhy, jak modernizovat, odpolitizovat a posílit řeckou státní správu. Řecká vláda se zavazuje dál snížit náklady státní správy.
Krátce poté, co byl text podmínek zveřejněn, již mnozí evropští politici začali zpochybňovat jejich splnitelnost. Například britský premiér David Cameron dohodu uvítal, zároveň ale přes svou mluvčí vzkázal, že „uvedení podmínek ujednání do praxe bude nesnadným úkolem“.
Bankomaty v Aténách peníze stále vydávají, pro místní ale jen 60 eur denně.
Stejný názor zastává i slovenský ministerský předseda Robert Fico, podle kterého bude malým zázrakem, když Řecko brzy podmínky splní. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je lepší mít dohodu s tvrdými podmínkami pro Řecko, než mít totálně zhroucený stát uvnitř EU a NATO.
Řecký premiér Alexis Tsipras sdělil, že prosazení podmínek bude těžké. Řecký ministr práce a sociální solidarity Panos Skurletis proto podle ČTK předpokládá podporu opozičních stran, případně vytvoření vlády národní jednoty. Rovněž nevylučuje, že po stabilizaci země se ještě letos mohou konat předčasné volby. Někteří zástupci opozice již dali najevo, že dohodu z Bruselu podpoří, Tsiprasovi koaliční spojenci Nezávislí Řekové a někteří členové vládní formace Syriza ale nejspíš budou tento týden v parlamentu hlasovat proti.
Hraje se o otevření bank
Komentátoři se shodují na tom, že Tsipras pár dní po referendu couvl a kapituloval, což ho doma může s velkou pravděpodobností stát politickou kariéru. Tsipras podle řeckého tisku podepsal dohodu „s pistolí na spánku“. [celá zpráva]
V zemi jsou zavřené banky a bez pomoci hrozí naprostý finanční kolaps. Evropská centrální banka však dosud nezvýšila pro řecké banky limit, ty tak zůstanou nejméně do středy zavřené.
Pokud dohodu schválí řecký parlament, dostanou Atény podle ekonoma Kovandy zřejmě příští pondělí překlenovací úvěr ve výši sedm miliard eur, který by jí měl umožnit vyrovnat své závazky vůči ECB e ve výši 3,5 miliardy eur, které jsou splatné právě příští pondělí, 20. července, a další akutní závazky. Do poloviny srpna by Řecko mělo obdržet další překlenovací úvěr, ve výši pěti miliard eur.
