Článek
Kdo by to neznal. Ve spěchu vložíte po prvním dojmu do košíku potravinu, aniž byste ji blíže zkoumali. Slogany na obalu jako „Vysoký obsah vlákniny“, „Zdroj vápníku“, „Extra vitamíny“, „Antioxidant“, „Obsahuje šest druhů minerálů“ či „Posiluje imunitní systém“, doplněné o obrázky zelených listů či ovoce posilují falešné domnění, že se jedná o nutričně bohatou či zdravou potravinu.
Doma se pak ale kolikrát nestačíte divit, když zjistíte obsah cukru, soli nebo tuků v takovém výrobku. Často se přitom jedná o potraviny pro děti. Mohou to být snídaňové cereálie a müsli, mléčné produkty nebo džusy.
„Taková prohlášení často dávají nezdravým výrobkům zdravou svatozář a uvádějí spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný nutriční obsah potravin. Některé potraviny prezentují mnohem zdravěji, než jaké ve skutečnosti jsou, a mnoho spotřebitelů tomu věří,“ poukázala Evropská spotřebitelská organizace BEUC.
Potraviny opět zdraží. Nejvíce mléčné výrobky a vejce
Zdroj vlákniny, ale i obezity
Evropská komise se přitom už dávno nařízením o výživových a zdravotních tvrzeních zavázala, že do roku 2009 zavede takzvané výživové profily. To se dosud nestalo.
Jde o stanovení limitů pro obsah soli, cukru či tuků v potravinách, při jejichž překročení by výrobci nemohli na obalech podobná zdravotní tvrzení uvádět.
„Nebylo by pak možné, aby například cereálie s vysokým obsahem cukru proklamovaly, že podporují zdravý růst dětí, nebo aby tučné jogurty propagovaly podporu imunitního systému. Chceme zkrátka, aby se nezdravé jídlo přestalo tvářit jako zdravé. Je to důležitý krok ke snížení obezity, kterou v Evropské unii trpí každé třetí dítě,“ tvrdí organizace.
Evropská komise plánovala zavedení naposledy v roce 2022, pročež měla i podporu europarlamentu. Jenomže záměr opět narazil, a to kvůli národně kulturním postojům k potravinám a nedostatečné podpoře členských států EU.
Problému se zavádějícím značením si nedávno všiml i Evropský účetní dvůr a doporučil EK, aby na zavedení výživových profilů zapracovala. Poukázal i na některé nedokonalé předpisy, které mohou vést ke klamání 450 milionů spotřebitelů.
„Předpisy umožňují používat výživová a zdravotní tvrzení i u výrobků s vysokým obsahem tuku, cukru anebo soli. Podobně se spotřebitelé stále častěji setkávají s neregulovanými zdravotními tvrzeními o rostlinných látkách, jako například, že produkt ‚podporuje obnovu energie‘ nebo ‚zlepšuje fyzickou výkonnost‘, i když to není vědecky doloženo,“ upozornil účetní dvůr.
Ve stejném duchu se už dříve vyjádřila Světová zdravotnická organizace. Spotřebitelské organizace teď vkládají naděje do nových eurokomisařů, kteří začali pracovat v prosinci.
I ve fast foodu lze nalézt zdravější varianty a nemusí jít jen o zeleninový salát
