Tunel z Prahy do Berouna, který se plánuje už 20 let, má dokumentaci k posouzení EIA

Správa železnic předala ministerstvu životního prostředí dokumentaci k posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA. Ministerstvo ji záhy vrátilo jako neúplnou, podle Správy železnic to však byly jen formální připomínky, nebylo nutné měnit technická řešení, takže ve druhé půli září se materiál vrátil na ministerstvo. Na jeho závěry a posouzení se nyní bude nejspíš několik měsíců čekat. Mezitím by se mělo konat veřejné projednání. Pokud vše půjde hladce, stavět se má začít v roce 2028.

Tunel se řeší už tak dlouho, že poslední dostupná videovizualizace je sedm let stará a jezdí v ní jednotky řady 451, které už České dráhy pro příměstskou linku od roku 2018 nepoužívají.

Potřebu stavby tunelu mezi Prahou a Berounem potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Tachlovický tunel je důležitou stavbou jak pro potřebné zrychlení cesty z Prahy na Plzeň a dále do Německa, tak také z důvodů nutného posílení kapacity železnice směrem na západ. Trať podél Berounky praská ve švech. Ta investice je zcela opodstatněná,“ uvedl na dotaz Práva ministr Kupka, podle něhož se v přípravách intenzivně postupuje. „Věnujeme se i přípravě potřebných finančních nástrojů, nejen pro toto volební období, ale pro celý desetiletý výhled,“ dodal Kupka.

Pokud se za tu dobu ještě něco nezmění, má být tunel dlouhý skoro 25 kilometrů. „Bude dvoukolejný a využívat ho bude osobní i nákladní doprava,“ řekla Právu mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Navrhovaná maximální rychlost je až 200 kilometrů v hodině. Třicetikilometrová cesta z Prahy do Berouna by se tak měla cestujícím zkrátit na 13 minut. Teď cesta rychlíkům trvá podle dostupných jízdních řádů zhruba půl hodiny.

Mezi oběma městy lze kromě dálnice využít dvě železniční tratě. Jedna vede kolem Loděnice, druhá přes Karlštejn. Tato druhá trasa se nyní začala opravovat. „Se stavbou tunelu to nemá nic společného, tunel má být veden blíže severnější trati, ale bude se jednat o úplně novou trasu. Oběma stávajícím tratím by ale měl nový tunel výrazně ulevit,“ uvedla Friebová, podle níž by potom tunel využívaly dálkové a rychlíkové spoje, na existujících tratích by logicky jezdily spíše osobní vlaky, které obsluhují vícero zastávek na trase.

Nový dvoukolejný koridor začne podle informací Správy železnic úpravou výjezdu ze stanice Praha-Smíchov a zkapacitněním stávající trati až k portálu tunelu v Praze Hlubočepech v oblasti Barrandovské spojky. Z Hlubočep povede trasa převážně v tunelu, který vyústí až po 24,7 kilometru u Berouna. Dál bude nový koridor pokračovat estakádou přes údolí Berounky. Na pražské straně tunelu bude ještě vybudována odbočka na Branický most ve směru Praha-Krč. Na berounské straně tunelu budou připraveny podmínky pro budoucí odbočení na navazující plánovanou vysokorychlostní trať ve směru na Hořovice a Plzeň.

Stavba sice ještě ani zdaleka nezačala a hned tak nezačne, ale Správa železnic už ví, že pro zajištění krizových situací v tak dlouhém tunelu, který by měl být v Česku unikátem, bude potřeba provozovat i speciální hasičský záchranný vlak.

Ten bude složen z několika vagonů, mezi nimiž bude zařazen technický vůz, požární nádrž na 50 tisíc litrů vody a skoro dva tisíce litrů pěnidla, zásahové a evakuační vozy. Vlak by měl být umístěn ve stanici Beroun v samostatném objektu nové stanice drážních hasičů.

Dokončení tunelu je prozatím naplánované na rok 2036. Celkové odhadované investiční náklady stavby podle Správy železnic ve výši 46 miliard korun bez DPH.