Článek
Nová pravidla pro kurzarbeit vláda schválila v pátek. Zkrácená pracovní doba, kdy stát hradí část mzdy, by mohla vejít v účinnost v listopadu.
Stálý kurzarbeit naváže na dočasný program Antivirus. Využívat se bude při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Pravidla by nastavila vláda ve svém nařízení.
Kurzarbeit schválen. Stát bude přispívat na mzdy zaměstnanců
Podle konzultanta BDO Legal Adama Husseina přijetí návrhu pro zaměstnavatele znamená snížení nákladů za dobu, kdy zaměstnanci pro překážky v práci nemohou vykonávat práci.
Zároveň však podle něj zaměstnavateli přibude administrativa spojená s vyřizováním žádosti o podporu a předkládáním tzv. měsíčního přehledu nároků, který je klíčový pro samotné vyplacení podpory od úřadu práce.
Parametry kurzarbeitu:
- Pracovník bude moci doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok.
- Zaměstnanec dostane od státu 70 procent čistého výdělku, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy.
- Dostat by je mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku.
- Zdravotní pojištění se bude platit z běžného plného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.
- Kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví by mohla povolit vždy jen vláda po projednání v tripartitě.
„Bude určitě lepší, když se nastaví systém kurzarbeitu podle trvalých pravidel, než situaci řešit další sérií ad hoc podpůrných programů měnících se podle toho, která zájmová skupina dokázala lépe prosazovat svoje zájmy. Pro podnikání není nic důležitějšího než stabilní a spolehlivá pravidla,“ uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.
I když podle něj bude zpočátku poměrně obtížné osvojit si nová pravidla i podmínky kurzarbeitu a jejich administrativní řešení, lze podle Sojky předpokládat, že v dalších obdobích už si s nimi zaměstnavatelé poradí celkem efektivně.
Pozitivní u ohlášených změn je podle advokáta Davida Šupeje z kanceláře Sedlakova Legal, že došlo k rozšíření případů, kdy zaměstnanci dosáhnou na podporu, a zaměstnavatelům to umožní snížit náklady. Negativně se naopak mohou projevit omezující podmínky pro maximální výši podpory. I tak ale podle něj půjde o nezanedbatelnou úsporu na straně zaměstnavatele.
Podle daňové poradkyně ze společnosti Mazars Gabriely Ivanco dosavadní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti se v době restriktivních opatření vlády kvůli přílišné byrokracii a technickým problémům ukázala jako velice nešťastná a pro firmy těžko využitelná. Navíc je podle ní nynější kompenzace od státu v porovnání s navrhovanou úpravou velmi nízká.
„Bude-li nový zákon dostatečně flexibilní, spravedlivý a zároveň povede k podstatnému zjednodušení systému podpory firem v době mimořádných situací, splní tak svůj hlavní cíl zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců,“ uvedla.
Kurzarbeit. Německý vynález se šíří Evropou
Kurzarbeit je označení opatření pro období krize, kdy dojde ke zkrácení pracovní doby a zbytek mzdy zaměstnancům místo zaměstnavatele proplácí stát. Jde o německý vynález z počátku dvacátého století.
Právě kurzarbeitu se připisují částečné zásluhy na tom, že Německo v krizovém roce 2009 dostalo pod kontrolu rostoucí nezaměstnanost. V květnu 2009 se našemu západnímu sousedovi podařilo míru nezaměstnanosti snížit ze 7,9 procenta na 7 procent. Průměrná nezaměstnanost zemí OECD přitom ve stejnou dobu stoupla o tři procentní body na 8,6 procenta, připomíná Financial Times.
„Podle odhadu OECD v Německu do konce roku 2009 prostřednictvím zkrácené pracovní doby zachránili více než 200 tisíc pracovních míst,“ dodal server. Není proto překvapivé, že Německo po tomto nástroji sahá i na začátku koronavirové krize, která hrozí nebývalým ekonomickým útlumem.
