Trumpova cla na ocel a hliník by Česko příliš zasáhnout neměla

Nová cla, která podle Trumpa podpoří produkci oceli a hliníku v USA, se budou vztahovat na všechny země a vstoupit v platnost by měla 12. března, oznámil Bílý dům.

Evropská unie i další země už plánují protiopatření, aby ochránily zájmy svých firem. Současně však dodávají, že jsou připravené s americkou vládou jednat.

Experti míní, že vzhledem k nízkému vývozu do USA nová cla výrobu oceli v Česku neohrozí. „Cla se ale dotknou evropského trhu, na který míří drtivá většina českého vývozu oceli,“ upozornila předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová. Přestože podle analytiků cla nepředstavují pro EU makroekonomický problém, konkrétních výrobců a exportérů oceli se budou týkat výrazně.

Další problém podle nich budou evropská odvetná protiopatření. Analytici upozornili na to, že americká cla přicházejí v době, kdy oceláři na trhu bojují s čínskou konkurencí a drahými energiemi.

Z Česka se loni do USA podle dat ministerstva průmyslu vyvezl hliník za 872 milionů Kč a ocel za 614 milionů Kč. Podíl vývozu českých ocelových výrobků do USA tvoří v posledních letech zhruba jedno až 1,5 procenta. Z pohledu celé EU, kam se od nás ocel primárně vyváží, představuje podíl vývozu do USA zhruba 17,4 procenta z celkového exportu ocelových výrobků z Unie.

Ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil si nemyslí, že budou mít cla makroekonomický dopad na Česko a EU. „Jediným významnějším evropským vývozcem tohoto zboží do USA je Německo, ale i pro něj se jedná pouze o malý zlomek celkového vývozu a v kontextu celé německé ekonomiky jde o zanedbatelný objem,“ řekl.

Větší riziko ale podle něj představuje signální hodnota tohoto kroku, kterým Trump potvrzuje svůj úmysl narušovat mezinárodní obchodní výměnu za účelem dosažení vlastních politických cílů. Roste podle něj pravděpodobnost, že v dohledné době přijde s opatřeními, která EU i ČR zasáhnou mnohem citelněji.

Pokud by se podle analytiků snížil vývoz z evropských oceláren na americký trh a zároveň se nepodařilo najít nové odbytiště, lze očekávat zpomalení evropské ekonomiky a růst nezaměstnanosti.

Trump tvrdí, že zvýšení cel pro lidi a firmy nakupující zahraniční produkty nakonec posílí domácí výrobu. Nejvíce oceli se do USA dováží z Kanady, Brazílie, Mexika a Jižní Koreje.

Hutní společnost Třinecké železárny vyváží do USA jen minimum své produkce, a tak se jí zavedení cel na tamní trhy zásadně nedotkne. Nepřímý dopad pro ni ale bude mít snaha dalších výrobců dostat se na evropský trh, řekla mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková.

Obavy ze zvýšení tlaku na evropský trh má také ostravská společnost Vítkovice Steel, hrozí podle ní zánik evropského ocelářství. Rovněž podle skupiny MTX Group povedou opatření k větším dovozům oceli a hliníku do Evropy.

Zavedení cel na hliník a ocel by podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka nemělo mít velký vliv na české zbrojařské firmy, jelikož některé z nich mají výrobu v USA. Pokud by EU v odvetném kroku cla na hliník a ocel zavedla také, bude se podle něj jednat o politické gesto. Unie by se pak měla spíše soustředit na to, aby zlepšila podmínky podnikání pro zbrojařské firmy, dodal.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý prohlásila, že EU neponechá nejnovější americká cla bez odpovědi. Ministři obchodu sedmadvacítky budou o možné reakci EU jednat prostřednictvím mimořádné video konference ve středu. Místopředseda EK Maroš Šefčovič, který je zároveň komisařem pro obchod, europoslancům řekl, že Unie chystá k avizovaným clům protiopatření.

Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) uvedl, že Evropa musí vůči clům postupovat jednotně. Řešení amerických cel je nutné hledat na evropské úrovni i podle prezidenta Petra Pavla.