Článek
Trump označuje zavedení cel na prakticky veškerý dovoz zboží do USA za „Den osvobození“. Naráží tím na své dlouhodobé přesvědčení, že Spojené státy na současný mezinárodní obchodní řád doplácejí.
Přesná výše tarifů bude oznámena po uzavření amerických burz ve 22 hodin českého času. Nejčastěji se v amerických médiích skloňují hodnoty mezi 20 až 25 procenty.
Již dříve Trumpova administrativa zavedla 25procentní cla na dovoz hliníku a oceli a dodatečná 25procentní cla na automobily a jejich součástky. Není přitom jasné, zda se tato cla budou sčítat s těmi ostatními.
Předchozí Trumpův postup naznačil, že nejistota může přetrvat i po ohlášení nových dovozních bariér. Například cla vůči Kanadě a Mexiku Trump nejprve oznámil, následně v řádu několika hodin pozastavil, načež je v jiné podobě o měsíc později zavedl znovu. I nyní Trumpova administrativa dává najevo, že státy mohou mít možnost o sazbách vyjednávat i v příštích dnech.
Historické zkušenosti nicméně ukazují, že podobné kroky mohou mít dlouhodobé důsledky. Ve 30. letech minulého století Spojené státy přijaly zákon, který se vžil pod názvem Smoot–Hawley Tariff Act. Cla zvýšil v průměru o 20 procent.
Následně došlo k výraznému poklesu mezinárodního obchodu a prohloubení hospodářské krize, která přispěla k propuknutí druhé světové války. I proto se po jejím skončení snažily vlády obchodní bariéry mezi jednotlivými zeměmi naopak odstraňovat. Výraznější změnu trendu přineslo až Trumpovo první prezidentské období.
Nikdo nevyjde bez úhony
Podle ekonoma společnosti Investika Víta Hradila představují cla problém nejen proto, že poklesnou objemy zboží dováženého do USA. „Zároveň se zhorší podnikatelské klima, firmy utlumí investice,“ prohlásil pro Novinky.
Na rozdíl od 30. let je však současná globální ekonomika více založená na službách, což může tlumit dopady Trumpových cel mířících na dovoz zboží. Přesto budou dopady případné eskalace celních válek značné.
Podle ekonomů z britské Aston University by světová ekonomika mohla v nejhorším scénáři kvůli obchodním válkám přijít až o 1,4 bilionu amerických dolarů, což odpovídá více než 32 bilionům korun.
„Studie znovu potvrzuje, že žádná ekonomika nevyjde ze systematického zvyšování cel bez úhony,“ konstatovala pro The Financial Times profesorka ekonomie na zmíněné univerzitě Jun Du.
Americký prezident dává najevo, že je ochotný tyto ztráty podstoupit. Obchodní partnery v čele s Evropskou unií kritizuje za to, že oni vůči USA uplatňují vyšší dovozní tarify. Prezident zároveň díky clům může získat peníze na svůj předvolební slib v podobně výrazného snížení firemních daní.
Velké světové ekonomiky hrozí Trumpovi odvetou. „Evropa tuto konfrontaci nezačala. Nemusíme nutně oplácet, ale pokud to bude nezbytné, máme silný plán a použijeme jej,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Evropská unie má širokou škálu možných reakcí. Může přistoupit k symbolickým krokům i k ráznému protiúderu například v podobě zavedení cel na americké technologické služby nebo aplikace, jako je Netflix. Takové opatření by mohlo citelně zasáhnout americké firmy, ale zároveň zvýšit náklady pro evropské spotřebitele.
EU také plánuje chránit vlastní výrobce oceli a hliníku před levnější konkurencí, která kvůli americkým clům bude hledat nová odbytiště. Podobné kroky by mohly vést k dalšímu růstu protekcionismu a obchodních bariér.
Česko může přijít o 150 miliard
Česko přitom patří mezi země, které mohou být eskalací obchodních válek zasaženy nejvíce. Podle analýzy slovenské národní banky bude jednou z nejpostiženějších ekonomik kvůli vysoké závislosti na exportu.
Ekonomický růst Česka by podle této studie mohl v důsledku obchodních válek klesnout mezi lety 2025 a 2027 o 2,7 procentního bodu. Helena Horská, ekonomka Raiffeisen Bank, v komentáři pro Hospodářské noviny uvedla, že Trumpova cla prakticky znemožňují dvouprocentní růst HDP v letošním roce. Ekonomika pravděpodobně poroste jen o 1,6 procenta.
Dvouprocentní růst není v případě zavedení nejtvrdších plošných cel reálný ani podle Hradila. „Už letos by cla mohla odepsat z růstu HDP asi 0,3 procentního bodu,“ konstatoval pro Novinky.
Celkové škody na české ekonomice mohou být ještě vyšší. Během následujících pěti let by české hospodářství mohlo kvůli omezenému dovozu a nižším firemním investicím přijít o 120 až 150 miliard korun.
