Článek
Dopady do ekonomiky by se lišily podle výše uvalených cel a délky jejich trvání.
„Nejměkčí zvažovaná varianta desetiprocentního cla na veškeré zboží by mohla pro českou ekonomiku znamenat zásah kolem 0,5 až 0,7 procenta HDP, tedy asi šedesát miliard korun ztráty za jeden rok,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Maximalistická varianta, tedy dvacetiprocentní clo na zboží z Evropy a 60procentní na čínské výrobky, by podle něj nevyhnutelně vyvolala odvetu Evropy a Čína by přesměrovala export z USA do EU.
Kalousek: Trumpova cla by mohla poslat do recese celou EU
„To by znamenalo příliv levného čínského zboží do Evropy, což je sice dobré pro spotřebitele, ale špatné pro firmy. V tomto případě bychom ztráty počítali už na jednotky procent HDP,“ uvedl. V krajním případě by podle Hradila mohla být postupně ztracena až tři procenta HDP, tedy přes 200 miliard korun.
„Je otázka, jak rychle by přesměrování čínského zboží do Evropy proběhlo. Ve špatném scénáři by se Česko pravděpodobně už letos dostalo do recese,“ doplnil.
Ministerstvo financí pro letošek odhaduje růst ekonomiky o 2,3 procenta, což je podle Hradila příliš optimistické i bez Trumpova vlivu. „Teď se přikláním k růstu o 1,8 procenta, a pokud se cla rozjedou, klesal by růst směrem k nule,“ vysvětlil.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška by plošné clo ve výši deset procent omezilo růst ekonomiky méně, asi o 0,3 procentního bodu.
Ve vleku Německa
Česka by se cla dotkla hlavně nepřímo jako dodavatele pro německé automobilky. „A to je problém, protože jestli něco pravděpodobně přijde, jsou to cla na evropská auta. Tam je nepoměr mezi tím, jaká cla má Evropa a jaká mají USA. Navíc Trump o tom mluví už desítky let,“ dodal Hradil.
Zatímco plošná cla mu podle Hradila ekonomičtí poradci možná vymluví, ta cílená na konkrétní sektor mohou být ekonomicky obhajitelná. Teoreticky by ale mohla Evropa zareagovat a snížit cla na americká auta. V současnosti platí na dovozy aut z USA clo ve výši deseti procent, kdežto evropské vozy jsou v USA zatíženy jen 2,5procentním clem.
„To, že teď máme čtyřikrát vyšší cla na americké vozy, než které uvalují USA na Evropu, je jednoznačná nerovnováha a pochybuji o tom, že je udržitelná. Případné desetiprocentní clo přitom evropské automobilky významně poškodí,“ řekl Novinkám hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Na obchodní války vždy nejvíce doplácejí menší měny na rozvíjejících se trzích. Takže lze určitě očekávat, že bude oslabovat koruna,“ doplnil.
Hlavní ekonom skupiny Roklen Jan Berka očekává, že by česká měna vůči dolaru oslabila až nad 25 Kč a směřovala by ke kurzu 26 korun za euro.
Podle Křečka je rovněž možné, že se do problémů budou dostávat průmyslové podniky a některé výroby se mohou zavírat a přesouvat do USA. Vyhnuly by se tak clům, ale v Česku by to znamenalo růst nezaměstnanosti.