Článek
„Naděje Siemensu na získání velkého kontraktu na dodávky elektrické energie vzaly za své poté, co Trumpova vláda intervenovala ve prospěch jeho amerického rivala General Electric,“ napsal deník s odvoláním na informované zdroje.
V posledních týdnech se zdálo, že mnichovský Siemens byl velmi blízko k získání kontraktu, na jehož základě by do Iráku dodal zařízení na výrobu elektrické energie s kapacitou 11 gigawattů. Hodnota transakce se pohybovala kolem 15 miliard dolarů (335,28 miliardy korun).
Zvrat však přišel poté, co Trumpova vláda začala vyvíjet velký nátlak na Bagdád. Mimo jiné prý americká administrativa irácké vládě připomněla, že od roku 2003 v Iráku položilo život zhruba sedm tisíc Američanů.
Ztráta obří zakázky by pro Siemens znamenala velké zklamání. Na jejím zajištění totiž společnost intenzivně pracovala několik měsíců, kdy připravovala přesný plán zajištění dodávek. Za tímto účelem se také šéf Siemensu Joe Kaeser v Bagdádu opakovaně sešel s iráckým premiérem Hajdarem Abádím.
Íránský plyn Američanům najednou nevadí
Nejde přitom jen o ryze obchodní bitvu, ale i o ožehavý politický spor. Pokud by americká GE kontrakt získala, dodala by Iráku zařízení pro elektrárny, které spalují íránský plyn. Podle Michaela Rubina z think tanku American Enterprise Institute Irák vyrábí 35 až 40 procent elektřiny spalováním íránského plynu.
Začátkem listopadu přitom vstoupí v platnost americké sankce vůči Íránu a irácká vláda by za tento dovoz íránského plynu mohla být pokutována. Irák proto usiluje o to, aby ho Trumpova vláda v této otázce podpořila.
Rubin očekává, že USA pragmaticky přimhouří oko a umožní irácké vládě íránské dodávky udržet a vyhnout se prudkému nárůstu výpadků v dodávkách elektřiny.
Takový přístup může v Německu vyvolat značnou nevoli. Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell už německé podniky otevřeně varoval, aby přestaly obchodovat s Íránem, jakmile Trumpova administrativa opustí mezinárodní dohodu o jaderném programu této země.