Trump torpéduje dohodu o globální minimální dani

Tím se Amerika fakticky odklonila od přelomového ujednání z roku 2021, které vyjednala předchozí administrativa Joea Bidena s téměř 140 zeměmi, napsala agentura Reuters.

Trump v prezidentském memorandu vydaném několik hodin po nástupu do úřadu také nařídil americkému ministerstvu financí, aby připravilo možnosti „ochranných opatření“ proti zemím, které zavedly – nebo pravděpodobně zavedou – daňová pravidla, která podle něj neúměrně dopadají na americké společnosti. To se týká i Česka.

Globální daňová iniciativa se zaměřuje právě na digitální giganty sídlící v USA. Má za cíl umožnit jejich větší zdanění v zemích, kde sice vydělávají značné částky, ale nakonec tam i díky různým daňovým optimalizacím odvádějí na daních relativně málo.

Přes deklarované kladné stanovisko Bidenovy administrativy Spojené státy s naplněním dohody o globální minimální dani na rozdíl od jiných zemí v minulých letech příliš nepospíchaly. Zatímco Evropská unie, Velká Británie a další země 15procentní celosvětovou minimální daň z příjmu právnických osob již přijaly, americký Kongres k tomu nepřikročil a zřejmě už ani nepřikročí.

USA nyní podle Reuters uplatňují globální minimální daň ve výši zhruba deseti procent, která byla mimochodem součástí Trumpova balíčku snížení daní z roku 2017.

V Česku v rámci iniciativy OECD a unijní legislativy už od loňska platí zákon, který umožňuje, aby Finanční správa velkým nadnárodním společnostem, jako je například Google, Meta či Apple, nebo jejich dceřiným firmám působícím v Česku, jejichž efektivní zdanění nedosáhne 15 procent, mohla vyměřovat takzvanou dorovnávací daň, která minimální patnáctiprocentní zdanění zajistí.

Návrh českého státního rozpočtu na letošek počítá s tím, že takzvaná dorovnávací daň vynese za loňský rok miliardu korun, zatím se však kvůli výjimce nemá týkat amerických gigantů. V dalších letech, kdy se dorovnávací daň na ně má začít vztahovat, by měla částka stoupnout zhruba na dvojnásobek.

Nový zákon se vztahuje na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard Kč) a které působí i na českém trhu. Finanční správa odhaduje, že dorovnávací daň se bude týkat zhruba 17 nadnárodních skupin a asi 4800 firem, které tyto skupiny sdružují.

„Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny je platný a účinný. Platí tedy i odhad daňových příjmů. Pokud se situace nějakým způsobem změní, předpokládáme, že budou příslušným způsobem upraveny i odhady fiskálního efektu pro Českou republiku,“ sdělil Novinkám mluvčí Finanční správy Patrik Madle.

Ministerstvo financí pak nechtělo předjímat, jak opatření Trumpovy administrativy v otázce zdaňování nadnárodních korporací budou vypadat a jaký mohou mít účinek.

Odhadovat, zda půjde ze strany USA o odvetu za větší zdaňování jejich firem, nechtějí ani oslovení experti. „V tuto chvíli nelze říct, jakou konkrétní podobu budou mít zmiňovaná ochranná opatření, která by mělo připravit americké ministerstvo financí,“ řekla Novinkám daňová expertka PwC Lucia Čechová.

Podle ní je otázkou, jaký reálný fiskální dopad bude mít dorovnávací daň i bez případného zásahu americké vlády na české dceřiné společnosti amerických firem, jako jsou Google, Meta nebo Apple. Cílí pouze na jejich tuzemské firmy, nikoliv na celé mezinárodní struktury.

„Výpočet dorovnávací daně pro českou společnost přitom není vůbec jednoduchý, je závislý na konsolidovaných datech, a záludná může být také technika jejího výpočtů, kdy se počítá za všechny entity jedné skupiny v ČR dohromady,“ doplnila Čechová.

Deklarace amerického prezidenta by podle ní tak či onak neměla mít vliv na odhady výběru této daně za loňský a letošní rok. „I před prohlášením prezidenta Trumpa americké mateřské společnosti měly v EU dojednanou dočasnou výjimku, proto nepředpokládáme, že by v odhadech připravených ministerstvem financí bylo počítáno s dorovnávací daní vybranou za americké firmy,“ podotkla daňová expertka.