Trump si vymýšlí. Obchodní deficit USA s Evropou je mnohem nižší

Hodnota evropského vývozu zboží do Spojených států loni činila 532 miliard eur. Opačným směrem proudilo zboží za 334 miliard, když země EU v čele s Německem vyvezly do USA hlavně auta a léčiva. Rozdíl je tedy 198 miliard, a to ještě nejsou započítány služby, které vyváží spíše USA do Evropy než naopak. Loňská čísla o nich zatím nejsou k dispozici.

Z Ameriky do Evropy loni putovaly zejména ropné oleje a ropa, léčivé přípravky a farmaceutické výrobky a motory a motorové díly.

V roce 2023 činil americký export samotného zboží do EU 347 miliard eur, zatímco do USA z Unie mířily výrobky v hodnotě 504 miliardy eur. Ve službách, jako jsou například doprava, telekomunikace či právní nebo finanční služby, podle posledních dostupných statistik dosáhl v roce 2023 americký vývoz do Evropy 427 miliard eur proti 319 miliardám z EU do Spojených států.

V součtu tak předloňský obchodní deficit USA s Evropskou unií činil sotva 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Což je na hony vzdáleno číslu, o němž mluvil Trump.

Trump ve středu oznámil, že Spojené státy s účinností od 2. dubna uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“. „Přimějeme země, které v naší zemi podnikají a berou nám naše bohatství, aby zaplatily,“ prohlásil s tím, že poplatky na dovážená auta navýší příjmy rozpočtu o dodatečných 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč).

Trump považuje cla za nástroj ke zvýšení příjmů, který by kompenzoval jím slibované snížení daní, a k oživení dlouhodobě upadající průmyslové výroby v USA. Také si od toho slibuje  – podle většiny ekonomů mylně –, že toto opatření podpoří domácí růst. Zavedení cel na dovoz aut povede mimo jiné ke zvýšení cen pro spotřebitele a v důsledku k omezení výroby. Patrně i v této souvislosti Trump až o jeden měsíc odloží výběr pětadvacetiprocentního cla z automobilových dílů.

Trump ale opakovaně Evropě hrozí plošnými 25procentními cly, ve stejné výši je už vedle aut uvalil také na veškerý dovoz oceli a hliníku.

Spojené státy také na začátku března zavedly plošná cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň na 20 procent zdvojnásobily dodatečná dovozní cla Číně. Trump ale vzápětí oznámil, že cla na veškeré zboží z těchto zemí, jejichž dovoz splňuje podmínky dohody o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, označované USMCA, odkládá do 2. dubna. Týká se to asi poloviny dováženého zboží z Kanady a Mexika.

Na začátku tohoto týdne Trump řekl, že brzy uvalí cla i na farmaceutické produkty, dřevo a polovodiče. Tyto poplatky jsou podle něj nezbytné pro zajištění domácí produkce strategických materiálů v případě války nebo jiných krizí. Zároveň připustil, že některé země mohou získat výjimku, pokud sníží vlastní cla nebo přesunou výrobu do Spojených států.

Původně Evropská komise navrhovala zavést na začátku dubna odvetná cla na americké výrobky v hodnotě 4,5 miliardy eur (112,5 miliardy Kč) a od 13. dubna ještě dodatečná cla. Minulý týden ale oznámila, že to odkládá do poloviny dubna. Získala tak více času na jednání s Washingtonem.

Dopad celní války na Česko se zatím jen těžko odhaduje. „Přímý obchod je poměrně malý. Z celkového českého exportu v hodnotě 6100 miliard Kč loni dosahoval vývoz do Spojených států asi 165 miliard Kč, což je desáté místo největších exportních destinací. A přímý vývoz automobilů, našeho nejsilnějšího oboru zpracovatelského průmyslu, téměř neexistuje,“ řekl Novinkám ekonom Miroslav Zámečník.

Zároveň ale upozornil, že poměrně značný objem vývozu přidané hodnoty vytvořené v Česku končí v americké konečné spotřebě prostřednictvím Německa, pro které jsou Spojené státy naopak nejvýznamnějším obchodním partnerem. USA loni odebraly německé zboží – často s díly z tuzemska - v hodnotě 164 miliard eur, přičemž největší položkou jsou auta.

„Takže zprostředkovaný dopad může být závažnější a přicházet přes pokles německých objednávek,“ podotkl Zámečník.

EU by podle něj stejně jako Kanada měla odpovídat protiopatřeními a vytvářet tak prostor pro jednání odkladem jejich účinnosti. „Jako gesto dobré vůle by mohlo být snížení cel u dovozu automobilů na 2,5 procenta, jako mají USA, či návrh na obnovení jednání o Transatlantickém partnerství (TTIP). Zároveň by EU měla urychlit obchodní jednání o zónách volného obchodu s dalšími důležitými zeměmi jako Indie nebo Indonésie,“ dodal.

Evropská unie nyní při dovozu vozidel uplatňuje desetiprocentní clo, je tedy čtyřikrát vyšší než americké na evropská auta.

Zámečník poukázal také na to, že z hlediska hrubého domácího produktu představuje americká ekonomika 30 bilionů dolarů, takže deficit v obchodu se zbožím a službami nedosahuje ani zdaleka jednoho procenta amerického HDP.

„Vést celní válku kvůli číslu za desetinnou čárkou je zbytečné a škodlivé, na odstranění deficitu by se EU s USA měly umět dohodnout,“ je přesvědčen ekonom.

Pokud by Trump skutečně přišel s plošnými a trvalými cly ve výši 25 procent, podle analytika České spořitelny Michala Skořepy by to vedlo ke snížení ekonomické aktivity v Česku v rozsahu přes procento HDP.

„Dopad bude znatelný ve všech oborech vývozů do USA, ať už přímo z Česka, nebo nepřímo přes produkty z jiných zemí EU, do kterých od nás putují díly a polotovary. Nejvíc by dopad byl cítit u léků, aut a strojů. Právě auta a stroje jsou klíčovými složkami vývozů z Česka, takže naše ekonomika patří k těm, které jsou na případná americká cla nejcitlivější,“ řekl Skořepa.

Zástupci EU by podle něj měli při jednáních s Američany zdůrazňovat, že u služeb mají USA přebytek. „Ten je navíc v oficiálních číslech proti skutečnosti z důvodů daňové optimalizace a jiných výrazně podhodnocen,“ dodal.

I podle Skořepy existuje scénář pouze recipročního zvýšení cel, tedy zvýšení cel tam, kde jsou cla na dovoz z EU do USA teď výrazně nižší než opačným směrem. „Tato disproporce ale bohužel platí právě u aut. Cla tedy zabolí českou ekonomiku i v tomto selektivním scénáři,“ poznamenal.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek zdůraznil, že urovnání obchodních sporů s USA a narovnání cel musí být pro Evropu prioritou. „Pokud se k tomu nenalezne dostatek vůle a ochoty, zvyšování cel na straně EU ve smyslu pomsty by byl jen další z kroků poškozujících spotřebitele. Ve finále nebudou cla platit dovozci, ale právě kupující v cenách importovaných výrobků,“ sdělil Novinkám.

„Vyššími cly bychom si také prodražili investice, které EU potřebuje jak sůl, i zdravotní péči. Ale především by nejspíš došlo k řetězení akcí a reakcí, protože USA by tento krok nejspíš nenechaly bez odezvy,“ dodal.

Výhodná by tato obchodní válka v rámci Západu mohla být pro asijské výrobce, kteří by se na EU mohli velmi snadno přeorientovat a díky různým nepřehledným dotacím a nulovým výrobním standardům válcovat evropské producenty.

„Ostatně to vidíme už v ocelářství, které je v EU tlačené do krajně neefektivních investic, zatímco trh obsazují čínské dovozy, které nějaké bruselské chiméry a regulace nezajímají,“ podotkl Dufek.

Experti jsou zatím schopni analyzovat dopady amerických cel uvalených na hliník a ocel a nyní nově i auta. Pokud jde o další případná americká cla, na jejich výši i zaměření se zatím čeká, zatímco Evropská komise s Trumpovou administrativou ještě vyjednává.

Situace ohledně cel se může během příštích dnů a týdnů ještě několikrát rapidně změnit. Trump nicméně trvá na tom, že cla budou „významná“, a označil 2. duben za „den osvobození“ pro americký průmysl.

„Je potřeba počítat nejen s přímými dopady na český export do USA – ty se budou lišit podle přidané hodnoty výrobků a citlivosti poptávky na cenu – ale i s nepřímými dopady přes naše evropské partnery. Ve střednědobém horizontu mohou cla ovlivnit i obchod s partnery mimo EU,“ sdělila Novinkám jen pár hodin před zavedením amerických cel na auta mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Každá hrozba, včetně amerických cel, ale může podle ní znamenat pro české firmy i příležitost. „Jde například o hledání nových trhů nebo cest, jak uspět ve Spojených státech i ve změněných podmínkách. USA jsou pro Česko důležitým obchodním partnerem s dlouhodobě rostoucí tendencí vzájemného obchodu, ve vývozech i dovozech, která pokračuje i letos,“ dodala mluvčí.