Trumpova celní hausnumera jsou terčem posměchu

Bílý dům představil přehled, o kolik vyšší cla uplatňují ostatní země včetně EU vůči Spojeným státům. Jsou výrazně vyšší než čísla na americké straně. Jak na ně v USA přišli? Experti se zatím jen dohadují.

„Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel,“ poznamenal hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.

Odpověď, jak mohli představitelé nejmocnější země na světě přijít na to, že ostatní země nasazují vůči USA tak vysoká cla, nabídl na síti X uživatel se jménem Greg Capital. Podle něj jde o prostý vzoreček: „Je to jednoduše obchodní deficit dané země vydělený číslem o exportu do USA.“

A připojil příklad Vietnamu: „Exportuje za 136,6 miliardy, importuje za 13,1 miliardy. Deficit se tudíž rovná 123,5 miliardy. A 123,5:136,6 se rovná 90 procent… Ano, skutečně,“ komentoval uživatel jízlivě.

A podle Rusinka má nejspíš pravdu. „Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí a ten podělila exportem dané země do USA. A pak z nějakého důvodu vzala polovinu z toho jako celní sazbu. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální,“ poznamenal ekonom.

„Je zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování,“ dodal.

K tomu poznamenal, že reciproční cla vyhlášené Trumpem nevyrovnávají disbalanci celních sazeb mezi zeměmi. „Ze strany USA jdou významně výše,“ podotkl Rusinko.

Ani další experti neskrývají údiv. „Je to pěkný případ dělení takříkajíc počtu jablek počtem hrušek a výsledek je použit k odůvodnění počtu broskví… to je opravdu mimo představivost, alespoň moji. Jsou-li ještě na americkém ministerstvu obchodu nějací profesionálové, tak si myslím, že musí potřebovat urgentní lékařskou péči,“ poznamenal ekonom z Unicorn Vysoké školy a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

„Ale on to pěkně formuloval Trump ve svém projevu: prý to zahrnuje non-monetary tariffs, tedy nepeněžní cla. Takže to je cokoli,“ dodal.

„Zdá se, že v tomto chaosu není žádný řád,“ shrnula to pak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Například u Číny Trump při středeční prezentaci cel zmínil zohlednění její údajné manipulace s měnovým kurzem a další obchodní bariéry.

Americký prezident slíbil minimálně 10procentní cla na všechny obchodní partnery. Pro EU má být od 9. dubna výše celních poplatků stanovena na 20 procent, pro Čínu 34 procent, pro Indii 26 procent a například pro Kambodžu 49 procent.

„V případě Číny se má nová sazba přidat k již existující celní sazbě, což by znamenalo hodnotu 54 procent. Výpočet celních sazeb podle všeho pracoval v zásadě jen s obchodním deficitem USA s druhou zemí a výší exportu z dané země do USA. Podíl byl vydělen dvěma a voilà! Máme celní sazbu,“ souhlasí s interpretací výpočtu také analytik XTB Pavel Peterka.

Dodal, že to je ale velmi daleko od sofistikovaného modelu, který se očekával.

Trump potvrdil také 25procentní cla na importované automobily s platností od čtvrtka. „Oněch 25 procent na automobily se může ještě připočítávat k těm dvaceti procentům pro Evropu, protože všechna předešlá Trumpova cla se sčítala. To se bude muset ještě prozkoumat v příslušném textu, až bude zveřejněn. Už nyní je na auta clo 2,5 procenta, takže nakonec to může být teoreticky až 47,5 procenta,“ upozornil ekonom Petr Bartoň ze společnosti Datarun.

Třeba analytik Michal Skořepa ale míní, že na auta se nových 20 procent nevztahuje.

Zatím každopádně není jasné, pro které skupiny zboží a služeb mají tato dvacetiprocentní cla platit. „Rétorika vyznívá tak, že mají platit na všechno zboží, což se ale nezdá být v takto krátkém časovém intervalu pravděpodobné,“ řekl Peterka.

Lze si totiž podle něj představit řadu případů, kde by vysoká plošná cla mohla být zásadním problémem. „Nabízí se například textilní průmysl, kde americké firmy ve velkém dováží z asijských zemí, které nyní budou pod palbou vysokých cel. Pro zachování životaschopnosti budou muset takové firmy výrazně zdražit. To se postupně projeví v silných inflačních tlacích a poklesu zájmu amerického spotřebitele,“ dodal s tím, že zdaleka se nejedná jen o textilní průmysl.

Nad výpočty americké administrativy se podivoval i ředitel státní agentury CzechTrade Radomil Doležal.

„Je to zvláštní, protože když se bavíme čistě o clech, tak tam se cla oběma směry, myslím USA a EU, pohybují mezi třemi a čtyřmi procenty, přičemž diferenciál v neprospěch USA je podle studií, které jsem viděl, kolem půl procenta. Ta čísla, o kterých mluvil prezident Trump, jsou úplně někde jinde, o řád vyšší. Zřejmě se do té kalkulace dostávají další položky včetně DPH i jiných. Nyní bude asi třeba dešifrovat ten výpočet, protože to bude základ pro vyjednávání na nějaké širší bázi,“ řekl Doležal Novinkám.