Trump ohrožuje hlavně evropský autoprůmysl. Významně se to týká Česka

Evropa se proti americkému zboží už od druhé světové války chrání vyššími cly než Amerika proti evropskému. V průměru jsou evropská cla o zhruba čtyři procenta vyšší, u automobilů je tomu ale jinak. Americká cla jsou 2,5 procenta, ta evropská 10 procent.

Zvýšení cel na automobily podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nejvíce pocítí Německo a Itálie. Na německá auta má Trump spadeno dlouhodobě. Už během svého prvního volebního období si při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stěžoval, že v USA jezdí příliš mnoho německých vozů. Zejména zmiňoval luxusní značky Mercedes a BMW.

Významně se to dotkne i Česka, jehož obchodní výměna s USA jinak tolik významná není. Velké množství českých firem ale dodává díly právě pro německý automobilový průmysl. A ten bude spolu se strojírenstvím podle Tomáše Pfeilera ze společnosti Cyrrus zasažen nejvíc.

„Zvýšení amerických cel na deset procent by se dalo předejít, kdybychom už dlouho přežité celní sazby snížili na americkou úroveň,“ řekl Novinkám ekonom Miroslav Zámečník.

„Nepříjemné je, že cla jsou příjmem Evropské unie a po jejich snížení hned vznikne díra v příjmech evropského rozpočtu. Ale je lepší se interně vypořádat s dírou než rozpoutávat obchodní válku s USA,“ doplnil.

EU bude podle něj muset cla snížit, protože má protistranu, která příliš neřeší, co to udělá s evropskou nebo americkou ekonomikou a jaké budou dopady na spotřebitele.

„Trump má doma za sebou velmi vysokou podporu, která tomu tleská, protože do značné míry neví, že to bude muset někdo zaplatit. Pro Evropu v současné kondici je to nepříjemné a bude na to muset reagovat. Odvetná opatření přitom nejsou dobrou reakcí,“ dodal Zámečník.

EU už o amerických clech jedná a podle irského ministra obchodu Simona Harrise na ně chce reagovat jednotně, zároveň připravuje protiopatření proti už dříve oznámeným 25procentním clům na dovoz oceli a hliníku do USA.

Celkový přímý dopad cel na ocel a hliník do HDP by podle Sobíška v žádné členské zemi EU neměl překročit 0,2 procenta.

„Významnější jsou ale nepřímé ztráty, vyplývající z extrémní podnikatelské nejistoty,“ prohlásil. Ať už budou cla vůči EU nakonec uplatněna, nebo ne, nejistoty už zpomalují globální obchod, což v dohledné době podle Sobíška povede v podnikové sféře k odkládání investic.

EU a Spojené státy už spolu od roku 2013 jednaly o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, které mělo odstranit cla a sjednotit regulaci. Trump ovšem po svém prvním zvolení prezidentem jednání v roce 2017 pozastavil.