Článek
Kanadský export do USA tvoří zhruba 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země, takže vysoká cla jsou citelným zásahem do její ekonomiky, která se teď bude více orientovat na diverzifikaci svých exportních destinací.
Ani samotné Spojené státy ale na Trumpově rozhodnutí nevydělají. Trump totiž překvapil zejména tím, že neudělil výjimku na dovoz kanadských energií, na kterých jsou USA závislé. I když je sazba na ně nakonec nižší, přesto desetiprocentní clo na dovoz ropy a plynu znamená víceméně okamžité zdražení energií pro značnou část amerických států, zejména těch na severu země.
„Třicet z 50 amerických států nakupuje svoje energie v Kanadě. USA svou těžbou ropy či plynu totiž jen stěží pokryjí svou vlastní spotřebu a vzhledem k rozmístění trubek to stejně nestačí. Do velké části USA ani nemá texaská ropa jak dotéct, protože na jednotném trhu tam trubkami přitékala ropa z Kanady. Drtivá většina do USA přitékající ropy je tak z Kanady,“ poznamenal ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.
Británie se zřejmě zavedení amerických cel vyhne. Trump pro ni zvažuje výjimku
„Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby byla právě ropa brzy osvobozena o clo úplně. Stěžejním bodem Trumpova plánu na sražení inflace v USA je přece jen snížení cen ropy. Uvalení cla na dováženou ropu do USA tomuto plánu přímo protiřečí,“ tvrdí analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Cena jednoho barelu americké ropy West Texas Intermediate v pondělí po poledni vzrostla až o 2,6 procenta na 74,5 dolaru (1835 Kč). Severomořská ropa Brent posílila o 1,7 procenta na bezmála 77 dolarů za barel.
Cla zvýší náklady na těžší druhy ropy, které americké rafinerie budou potřebovat, aby optimalizovaly produkci. I proto komoditní analytik Mukesh Sahdev ze společnosti Rystad Energy agentuře Reuters sdělil, že lze očekávat, že ceny na benzinkách v USA porostou.
Sám Trump již také varoval, že cla by mohla Američanům způsobit „krátkodobou“ bolest.
Kanada je také hlavním dodavatelem hliníku a významným producentem mědi, takže dovoz těchto kovů do USA podraží, „což negativně ovlivní především americký automobilový, letecký a stavební průmysl“, dodal Lajsek. V delším horizontu to ale podle něj zase může vytvořit příležitosti pro americké těžaře prostřednictvím investic do těžebního sektoru.
Také v případě Mexika může dojít v USA k růstu cen. Středoamerická země je vůbec největším obchodním partnerem Spojených států, v roce 2023 USA dovezly mexické výrobky v hodnotě více než 475 miliard dolarů (11,7 bilionu Kč), což je číslo, které za poslední desetiletí vzrostlo asi o 70 procent, upozornila agentura Reuters.
Zdražit by mohlo i avokádo či corona
Američtí spotřebitelé mohou brzy vyšší cla pocítit v podobě zdražení zboží jako jsou rajčata, avokádo nebo tequila – pro tu jsou USA největším trhem. V letech 2019 až 2021 pak pocházelo téměř 90 procent všech dodávek avokáda do USA právě z Mexika, informoval Financial Times (FT).
„Dokážu si představit, že v krátkodobém horizontu by maloobchodníci mohli absorbovat cla, ale myslím si, že s tak rozsáhlými sazbami půjdou ceny nahoru,“ řekl FT Amit Khandelwal, profesor globálních záležitostí a ekonomie na Yaleově univerzitě. Konkrétně vypíchl například guacamole, které se vyrábí z avokáda a je populárním pokrmem během Super Bowlu, který se uskuteční už příští týden.
Cenově výše by se ale mohly kvůli clům dostat i další produkty dovážené z Mexika a Kanady jako například hovězí a vepřové maso, javorový sirup nebo oblíbená mexická značka piva Corona.
Mexiko je zase jedním z největších dovozců americké kukuřice a sóji. „Pokud by odpovědělo vlastními cly, americkým farmářům by se snížil exportní odbyt a ceny těchto komodit by v USA mohly klesnout. Mexiko by se mohlo podívat po jiných zdrojích, přičemž u kukuřice i sóji se nabízí Brazílie,“ dodal Lajsek.
Trump: Pokud Kanada nechce cla, měla by se stát 51. americkým státem
