Článek
„Nižší provozní výsledek byl ovlivněn růstem cen rozhodujících vstupních komodit a vyššími osobními náklady,“ oznámila mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková s tím, že firma loni investovala do nových zařízení, včetně ekologických projektů, přes 2,7 miliardy korun.
Výroba surové oceli klesla loni v třinecké huti z 2,605 miliónu tun v roce 2016 na 2,528 miliónů. Hlavní důvodem byla rekonstrukce plynočistírny konvertorů na kyslíkové konvertorové ocelárně. „I přes náročné podmínky jsme si nadále udrželi pozici největšího výrobce oceli a válcovaného materiálu, kdy prakticky každá druhá tuna české oceli byla vytavena v Třinci,“ uvedl předseda dozorčí rady TŽ Tomáš Chrenek. Největším výrobcem oceli v České republice je firma už devět let.
Americká cla
Nejžádanějším výrobkem TŽ v roce 2017 byl válcovaný drát, společnost ho prodala 995 kilotun, což znamená, že jeho podíl z celkových prodejů dosáhl 42,6 procenta. Druhým nejprodávanějším produktem byl v objemu 574 kilotun sortiment tyčové a profilové oceli. Výrobky TŽ nacházejí uplatnění hlavně v automobilovém a strojírenském průmyslu, 67 procent výroby hutě šlo na export.
Místopředseda dozorčí rady TŽ Ján Moder upozornil, že ohrožením pro ocelářský průmysl by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu mohlo být zavedení cel na amerických trzích, neboť tím reálně hrozí zvýšení importu do Evropy. „Výše evropského exportu do USA, která byla v roce 2017 na úrovni 4,9 miliónů tun, aktuálně poklesne a budou se hledat nová odbytiště pro nadbytečné výrobky,“ připomněl a doplnil, že dalšími problémy, jimž ocelářství čelí, jsou nepřiměřeně vysoké ceny energií a reforma obchodování s emisními povolenkami.
„Dopad této reformy může způsobit extrémní navýšení dodatečných nákladů,“ poznamenal.
Letos chtějí železárny proinvestovat zhruba 2,5 miliardy korun, většina investičních akcí má přitom směřovat ke zvyšování přidané hodnoty ocelových produktů.