Článek
Společný dvouletý plán těchto tří globálních bank je podobný pomoci, kterou poskytly po finanční krizi z let 2008 a 2009. Nejnovější plán je „přímou odpovědí na pokračující dopady potíží eurozóny na rozvíjející se evropské ekonomiky“, stojí ve společném prohlášení.
EBRD se během finanční krize postavila do čela tzv. vídeňské iniciativy, která měla zabránit dopadům rychlého a chaotického oddlužování západoevropských bank na bankovní sektor ve střední Evropě.
Nejvíce peněz by mělo přitéct od EIB, konkrétně 20 miliard eur. Světová banka přispěje částkou 6,5 miliardy eur, EBRD pak v letech 2013 až 2014 čtyřmi miliardami eur.
Plán všech tří institucí bude směřovat na podporu soukromé i veřejné iniciativy v jednotlivých odvětvích, včetně infrastruktury, podnikových investic a finančního sektoru. Na příliv financí by se podle agentury Reuters těšit Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Estonsko, Makedonie, Maďarsko, Kosovo, Lotyšsko, Litva, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko.
Podle prohlášení finančních institucí tyto země učinily významné pokroky v ekonomice a v bankovním sektoru, přesto čelí i nadále jednotlivým výzvám vyplývajícím z problémů v eurozóně.
Podle odhadů by měla ekonomická recese v letošním roce postihnout Chorvatsko, Maďarsko, Srbsko a Slovinsko.