Tři čtvrtě milionu lidí přijde o příspěvek na penzijní spoření

Vláda ve středu schválila novelu, která vedle zavedení nových možností zajišťování na stáří a úpravy příspěvků počítá se zrušením státní podpory penzijního spoření u lidí, kterým byl přiznán starobní důchod. Podle ministerstva financí (MF) se to reálně týká asi 750 tisíc z 4,36 milionu klientů penzijních společností. Ty tvrdí, že počet dotčených lidí bude ještě vyšší.

„Smyslem třetího pilíře je dlouhodobé odkládání spotřeby a tvorba úspor na důchodový věk, ke které motivuje státní podpora. Ta svůj smysl a efektivitu ztrácí, když se střadatel stane příjemcem starobního důchodu, protože třetí pilíř pak pro něj funguje de facto jako pouhý krátkodobý spořicí produkt se státní podporou,“ zdůvodnilo středeční rozhodnutí vlády MF.

To se ale nelíbí penzijním společnostem. Obávají se odlivu vkladů, protože kvůli dlouhodobě nízkým výnosům penzijních fondů senioři nejspíš ztratí zájem mít v nich nadále naspořené peníze. Výhrady ke změnám ve třetím důchodovém pilíři má pak i opozice.

„Vnímáme to jako nešťastné rozhodnutí. Zasáhlo by odhadem milion lidí, kteří mohou ztratit motivaci dále si spořit a peníze zbytečně předčasně vyberou. Pokud penzista ještě zvládá spořit či investovat, dělá si polštář pro pozdější období své penze, které bude z hlediska nákladů na zdravotní a sociál­ní péči náročnější. A tyto zodpovědné lidi by měl stát podporovat,“ sdělil Právu prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Když už vláda chce přestat starší lidi motivovat, aby mysleli na své pozdnější stáří, měla by to podle něj uplatnit jen u nově uzavíraných smluv, aby lidé věděli, do čeho jdou. „To by pomohlo i rozložit odliv prostředků a související negativní dopady na delší dobu,“ dodal.

Podle původního návrhu MF měli o státní příspěvek přijít nejen starobní důchodci, ale všichni občané starší 65 let. Legislativní rada vlády ale upozornila na to, že stanovení věkové hranice by v tomto případě mohlo být diskriminační a možná i protiústavní. Ministři pak od toho upustili. Dosud získané státní příspěvky důchodcům zůstanou.

Podle ekonoma Víta Hradila by smyslem podpory penzijního spoření mělo být zajištění toho, že důchodci nebudou chudí. „Pokud někdo, kdo již v důchodu je, sezná, že má dostatek prostředků na to, aby dále spořil, pak patrně není chudý. Stává se tak poněkud nelogickým, aby jej stát příspěvkem motivoval se dále zabezpečit, když evidentně zabezpečený je,“ uvedl.

„V takto pokročilém věku navíc ani není velká naděje, že by penzijní spoření v průběhu času vygenerovalo jakkoliv zajímavý výnos, a jeho jediným lákadlem tedy zůstává právě státní příspěvek. Udržitelnosti důchodového systému tak jeho vyplácení nijak nepomáhá,“ dodal.

Novela, která teď zamíří do Sněmovny, přichází i s dalšími změnami v penzijním spoření. Kabinet přenastavil výši státních příspěvků, týkat se to má od ledna i stávajících smluv. Maximální měsíční příspěvek se zvýší o 110 korun, nejvýše však bude činit jen 20 procent místo nynějších 23 procent vložené částky. Těm, kteří si budou spořit 1700 korun a více, bude stát přispívat 340 Kč. Teď je maximální příspěvek 230 Kč při měsíční úložce aspoň tisíc korun.

Zároveň chce vláda zvýšit povinnou měsíční výši úložky, od které je poskytován státní příspěvek, z 300 na 500 korun. Řada nízkopříjmových lidí, mladých nebo samoživitelek si ale více než tři stovky měsíčně dovolit spořit nemůže.

Vláda chce i prodloužit minimální povinnou spořicí dobu pro nárok na vyplacení státního příspěvku z pěti na deset let. „To všechno jsou demotivující opatření, která oslabí ochotu občanů spořit sobě nebo svým dětem a vnukům na penzi,“ míní poslankyně opoziční SPD Lucie Šafránková.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je ale důležité, aby se lidé nespoléhali s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. „Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří a zároveň pomohou rozvoji domácího kapitálového trhu,“ řekl.

Daňovou podporu vláda upravuje s ohledem na zavedení tzv. dlouhodobého investičního produktu. Celkový limit na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří bude po­dle návrhu činit 48 000 Kč ročně. Dnes platí limit 24 000 Kč na penzijní fondy a 24 000 Kč na životní pojištění.

Daňové zvýhodnění bude ve třetím pilíři nadále možné čerpat na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku. V současnosti se s daňovou slevou pojí úložky nad 1000 Kč měsíčně, nově tato hranice vzroste na 1700 Kč měsíčně.

„Na maximální daňový odpočet by za rok 2024 vznikl nárok při pravidelném vkladu na smlouvu 5700 korun a více. Sníží-li si daňový poplatník základ daně o 48 tisíc, ušetří na dani z příjmu při 15procentním zdanění 7200 korun, při 23procentním zdanění (to se týká vyšších příjmů – pozn. red.) dokonce 11 040 korun,“ uvedla pro Právo daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Penzijní společnosti budou moci nově vytvořit tzv. alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu a do nemovitostí, startupů nebo infrastruktury.

U alternativního účastnického fondu budou poplatková politika i investiční strategie nastaveny volněji. „To umožní investovat dynamičtěji mimo jiné do produktů s potenciálem vyššího výnosu,“ uvedlo ve středu MF.

Návrh zákona dále obsahuje opatření ke zvýšení motivace lidí k přechodu z transformovaných do účastnických penzijních fondů. V nich lze získat vyšší výnos při podstoupení vyšší míry rizika.

Nyní není možná paralelní účast v transformovaných fondech vzniklých před rokem 2013 a v těch účastnických, které vznikly až po tomto roce, což podle MF snižuje motivaci lidí k přechodu.

„Účastníky motivuje k setrvání v transformovaných fondech zejména garance nezáporného zhodnocení, která naopak v účastnických fondech neplatí. Garance nezáporného zhodnocení však zároveň vede k vysoce konzervativním investicím s velmi nízkým zhodnocením, často pod výší inflace,“ uvedlo ministerstvo.

Novela podle něj umožní zachování účasti v transformovaném fondu při současném přispívání do účastnického fondu, což má zvýšit motivaci lidí do účastnických fondů přecházet. „Státní podpora bude poskytována vždy jen na úložky do jednoho typu fondů,“ doplnilo ministerstvo financí.