Článek
Zálohování PET a plechovek podporují výrobci Mattoni, Kofola či Budvar a přidaly se k nim řetězce Kaufland a Lidl, které oba patří do německé skupiny Schwarz.
„Dobře nastavený zálohový systém je efektivním opatřením proti odhazování odpadků v přírodě a výrazně tak snižuje znečištění životního prostředí,“ řekl mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
„Zavedení systému záloh sníží dle odborných studií dopad nápojových obalů na životní prostředí téměř o třicet procent,“ dodal.
Prazdroj končí s PET lahvemi, přestal do nich plnit také piva Kozel a Primus
Podle analýzy, kterou zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), by se mělo ročně vysbírat až 2,3 miliardy kusů obalů.
Motivační záloha
Autoři analýzy navrhli výši zálohy tři až pět korun na obal, aby to působilo na lidi motivačně. Tedy aby obaly vraceli do obchodu a nevyhazovali je i přes zálohu do koše. Lidé by si rovněž museli zvyknout na to, že při vracení musejí být plastové lahve i plechovky neporušené, aby je přijaly vratné automaty, že by je tedy neměli sešlapávat, jak jsou teď většinou navyklí.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zákon o zálohování připravuje. „Do budoucna tak budeme mít legislativně podchycené možné zálohování PET lahví, ale i jiných typů výrobků. Logicky se nabízí autobaterie nebo jiné produkty, které nyní končí mimo Česko,“ prohlásil už v listopadu ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Seznam zemí se systémem zálohování PET lahví roste, v ČR se stále diskutuje
Od té doby ale úřad zřejmě příliš nepokročil. „Konkrétní návrh bychom měli mít připravený během letošního roku. Součástí jeho přípravy budou kulaté stoly se všemi subjekty, kterých se zavádění systému dotýká, včetně nápojových a odpadových firem, obchodníků i svazů měst a obcí,“ sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového odboru.
Otázkou například zůstává, kde všude by se mělo povinné odebírání zálohovaných plastových lahví a plechovek zavést. Třeba na Slovensku je to v obchodech o ploše nad 300 metrů čtverečních. SOCR v tuzemsku navrhuje velikost nad 400 metrů čtverečních.
Podle svazu by zavedení systému zálohování obchodníky vyšlo na bezmála 5,2 miliardy korun a dalších téměř 1,3 miliardy ročně by bylo zapotřebí k zajištění provozu.
Třídí i Slováci
K zavedení povinného zálohování PET lahví a hliníkových plechovek směřuje i evropská legislativa. Chystaná úprava unijního Nařízení o obalech a obalovém odpadu přináší povinnost pro členské státy zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že nebude do roku 2026 dosaženo 90 procent zpětného sběru nápojových obalů.
„A to bez zálohování nepůjde,“ tvrdí Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování. Upozornila v té souvislosti na údaje společnosti EKO‑KOM, která provozuje celorepublikový systém třídění a recyklaci obalů. Podle jejích posledních dat se předloni podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo dalšímu využití 77 procent obalů.
Plastové lahve a plechovky na nápoje se už teď zálohují v řadě evropských zemí, kromě Slovenska například v Německu, ve Švédsku, v Chorvatsku či Nizozemsku. Plánují to také Angličané, Rakušané, Maďaři a Poláci.