Trh práce je zamrzlý. Firmy moc nepropouštějí, ale ani nenabírají

Nezaměstnanost roste, její míra dosáhla čtyř procent. Klesá i počet volných míst. Znamená to, že už skončila éra nízké nezaměstnanosti?

Nemyslím si, že skončila natrvalo. Míra nezaměstnanosti, kterou nyní vidíme, je sice o něco vyšší než v předchozích letech, ale její nárůst začátkem roku bývá poměrně obvyklý. Většinou se v tuto dobu kombinují dva typy faktorů, které na ni mívají vliv. Jedním je to, že skončila vánoční a předvánoční sezona, a tak končí některé dočasné pracovní úvazky. Na konci roku také končívají smlouvy na dobu určitou a část zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců je neprodlužuje.

A druhý faktor?

Tím jsou ekonomické vlivy, kdy řada firem čelí určitým výzvám. Na jedné straně jim rostou stále náklady, i když inflace postupně klesá. A na druhé straně řada z nich zaznamenává ochlazení na straně poptávky, a omezuje tak produkci.

To znamená, že omezují počet zaměstnanců, nebo že nenabírají nové?

Řekl bych, že v tuto chvíli spíše omezují náborové plány. Na trhu totiž nevidíme nějaká hromadná propouštění. Spíše bych řekl, že je to určitá doba vyčkávání a opatrnosti, která se může změnit podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet.

To omezení se týká kterých firem? Těch výrobních, nebo služeb?

Je to poměrně plošný jev. Jsou to jak výrobní firmy, tak i firmy ve službách. Na druhé straně bych naopak jmenoval sektory, kde je poptávka po zaměstnancích stále poměrně vysoká, například finance nebo energetika.

Hodně se mluví o tom, že je trh práce zamrzlý, že je nedostatek zaměstnanců. Národní ekonomická rada vlády volá po tom, aby se stal flexibilnějším, a navrhuje například zavedení výpovědi bez udání důvodu. Opravdu by to pomohlo?

Jakékoliv kroky, které povedou k větší flexibilitě na trhu pracovních sil, jsou podle mého v zájmu české ekonomiky. Takže zavedení možnosti výpovědi bez udání důvodu může být skutečně jedním z kroků, které pomohou vyšší flexibility dosáhnout. Bylo by ale samozřejmě potřeba stanovit nějaká pravidla, aby se zajistila rovnováha mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

A nevedlo by to k tomu, že by se firmy zbavovaly třeba lidí, kteří roky pracovali dobře, ale najednou třeba kvůli závažné nemoci vypadnou na půl roku z pracovního procesu?

Neobávám se toho, že by to byl nějaký hromadný jev. Samozřejmě v konkrétních případech by taková situace nastat mohla. A pak by měl mít zaměstnanec právo se nějakými standardními kroky vůči takovému postupu bránit. Takže znovu říkám, že by v případě zavedení této možnosti měla být zároveň stanovena jasná pravidla, kdy by zaměstnavatel tuto klauzuli využít mohl a kdy ne.

K tomu zamrzlému trhu práce: co by pomohlo přivést sem více zaměstnanců?

Termín zamrzlý se objevuje až v poslední době. Donedávna se říkalo, že trh je přehřátý. Teď je skutečně zamrzlý, takže firmy příliš nepropouštějí, ale ani příliš nenabírají. Stejně tak zaměstnanci mnohem více zvažují změnu zaměstnání, vidíme u nich určité obavy. Veškeré kroky, které pomohou zflexibilnit trh práce, jsou vítány. Například u najímání cizinců se dlouhodobě mluví o tom, že ten proces je velmi zdlouhavý, neflexibilní, komplikovaný. Tam by pomohla větší digitalizace a jeho zrychlení.

V rámci důchodové reformy se chystá postupné prodlužování věku pro odchod do důchodu dokonce na 67 a více let. Nicméně firmy se často brání tomu zaměstnávat starší lidi. Ale když někdo přijde o práci třeba ve 62 letech, tak už místo nesežene vůbec, pokud nebude nějaký žádaný odborník. Co s tím?

Ano, je náročné v takovém věku hledat zaměstnání. A tam samozřejmě stát vedle toho, že hledá cesty, jak prodloužit věk odchodu do důchodu, musí hledat i způsoby, jak podpořit zaměstnavatele ve využívání této pracovní síly. Například přes flexibilní úvazky, přes nějakou podporu. Ale i zaměstnavatelé se musejí naučit s touto skupinou pracovat, protože řada z nich nyní žehrá na nedostatek pracovní síly, ale možná málo využívá právě tyto zdroje.

Pomohlo by třeba, kdyby tam stát na tyto starší lidi snížil i u úplných pracovních úvazků sociální pojištění?

Ano, to je určitě jedna z těch podpor, kterou jsem měl na mysli, určité zvýhodnění u plateb třeba na sociální pojištění. To by pomohlo. Ale také se musíme dívat na to, aby to nepřineslo nadměrnou administrativní zátěž. To se nyní stalo u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Tam nyní vidíme, že někteří zaměstnavatelé od nich začínají ustupovat. Takže administrativa spojená se zaměstnáváním určité skupiny lidí je někdy tak vysoká, že to může zaměstnavatele spíše odradit.