Transport ukrajinského obilí způsobuje v Evropě zmatek. Není jasné, komu pomáhá

Právě pozastavení veškerých dovozních cel a dalších omezení, jakým ukrajinské zboží jinak běžně podléhá, je tím, co komplikuje přehlednost evropského trhu. Nikdo nekontroluje ani to, zda se obilné zásilky brázdící Evropu opravdu dostanou, kam mají. „Poté, co obilí překročí hranice Evropské unie, neexistuje žádný způsob, jak zjistit, kam zamíří dál,“ sdělil Novinkám zdroj blízký Bruselu obeznámený se situací, který si ale nepřál být jmenován.

Problematická je současná situace zejména pro Slovensko, Polsko a Maďarsko, protože právě v jejich sýpkách se ukrajinské obilí hromadí nejvíc. Země nejsou zvyklé obilí dovážet, jelikož jsou v jeho produkci soběstačné, nebo jej i samy vyvážejí.

Skokový nárůst importu ukrajinského obilí je u nich zřejmý až v loňském roce, což je spojeno právě se zrušením cel na tuto komoditu.

Na dlouhodobé uskladnění obilí z dovozu ale tyto státy nemají dost skladovacích prostor. Na jejich domácích trzích tak vzniká tlak, protože tamní farmáři nemají své produkty, často dražší, komu prodat. K tomu se bojí, že nebudou mít kde schovat sklizeň z letošních žní. Polsko a Maďarsko už dovoz obilí z Ukrajiny dočasně zakázaly, ke stejnému kroku se nyní uchýlilo i Slovensko. Rozhodlo tak poté, co zjistilo, že vzorek obilí obsahuje nebezpečný pesticid.

Přítomnost ukrajinské zemědělské produkce na evropském trhu řeší i další unijní státy. Rumunska a Bulharska se sice tolik netýká obilí, obě země jeho dovoz z Ukrajiny naopak už několik let zintenzivňují, konkurují jim pro změnu ukrajinská olejnatá semena, například slunečnice.

Zhoršenou situace na trhu vnímají i čeští zemědělci, kteří kroky Evropské unie kritizují. „Ve finále ukrajinská pšenice nekončí v zemích s vysokou závislostí na dovozu potravin, ale na evropském trhu,“ napsala Novinkám mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.

„Vzhledem k tomu, že zemědělské komodity do Evropské unie nedovážejí zemědělci, ale obchodníci, nejedná se ani o faktickou pomoc ukrajinským zemědělcům, kteří sami dostávají zlomek skutečné ceny. Upozorňujeme proto na nedostatek kontrolních mechanismů, které by zajistily dopravení této komodity do místa určení, a ne její uskladnění v Evropě,“ dodala.

Evropská unie ale považuje fungování koridorů za oboustranně výhodné a tvrdí, že problémy zemědělců registruje a snaží se je řešit. Připravovaná legislativa upravující bezcelní styk s Ukrajinou by tak měla nově obsahovat i mechanismy, které lépe ochrání konkurenceschopnost evropských farmářů. Jedná se zejména o možnost obnovit dovozní cla v případě, že by některé komodity dovážené z Ukrajiny přímo soutěžily s těmi unijními.

Aby napjatou situaci zmírnila, přislíbila komise nespokojeným farmářům rovněž finanční kompenzace. Podle návrhu, který v březnu předložil eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, bude však pomoc směřovat jen do tří vybraných zemí. Peníze by měly putovat pouze k rumunským, bulharským a polským farmářům.

Celková výše kompenzací byla vyčíslena na více než 56 milionů eur. Přidělené finance budou jednotlivým farmářům přerozdělovat domácí vlády a učinit by tak měly do konce září. Podle Evropské komise neskončí pomoc postiženým hospodářům jen touto finanční injekcí. Již nyní pracuje na druhém kompenzačním balíčku.

Pouze pšenici vyváží Ukrajina do čtyřiceti zemí světa a většinu příjemců představují africké státy. Z více než poloviny se Ukrajina podílí například na zásobování Tuniska, Libye nebo Somálska, které jsou z většiny závislé na dovozu. Celkově pak pokrývá ukrajinská produkce 12 % z veškerého objemu do Afriky dovezené pšenice, 35 % jí pochází z Ruska.

Jako pátý největší exportér obilí na světě vyveze Ukrajina ročně skoro tři čtvrtiny své produkce. Ročně ho země vypěstuje okolo 80 milionů tun. Na ukrajinských příjmech z exportu se obilí podílí celými 20 %.