Traktorů se nelekneme. Zemědělci tvrdě narazili, Stanjura jim na daních nesleví

Už ve čtvrtek vjedou zemědělci s traktory znovu do hlavního města a hrozí i dalšími akcemi. Po vládě kromě jiného požadují, aby snížila daň z nemovitostí, respektive z půdy, a zrušila danění jejich dotací. „S tím nemůžu souhlasit,“ řekl Právu a Novinkám Stanjura.

Dotace podle něj nelze nedanit, má-li podnik zisk.

„Pokud je hospodářský výsledek kladný a na straně příjmů jsou i dotace, tak se daň odvádí. Kdybychom dotace v rámci zisku nedanili, tak to není správný postup, jak se má hospodařit s penězi daňových poplatníků,“ prohlásil šéf státní kasy.

Dodal, že pokud někdo hospodařil ve ztrátě nebo zůstal na nule a má dotaci, tak ovšem žádnou daň z příjmů neplatí.

Podle Stanjury je ale naopak rozumné se ptát, jestli daňoví poplatníci vůbec mají dotovat podniky, jestliže jsou v zisku. „A to platí obecně, nejen pro zemědělství,“ poznamenal.

V úvahu teď podle Stanjury nepřipadá ani požadované snížení daně z nemovitých věcí u zemědělské půdy na loňskou úroveň.

Snížit daň ale podle něj mohou obce. „Myslím si, že je legitimní, aby se vyjednávalo v samosprávách, které na katastru mají velké zemědělské pozemky. Je plně na rozhodnutí místního zastupitelstva, zda například koeficient u zemědělské půdy sníží,“ řekl Stanjura.

A do třetice zemědělci narážejí se svým návrhem přenastavit toky peněz v takzvané redistributivní platbě. To jsou prostředky na prvních 150 hektarů půdy a od úpravy v minulém roce v praxi pomáhají spíše menším podnikům.

„Myslím si, že v redistribuci plateb změny nebudou. Hlavním cílem jejich loňského nastavení byla pomoc malým. To se povedlo,“ konstatoval Stanjura.

Připustil nicméně, že střední podniky teď mají problémy. V posledním roce na ně dopadlo několik faktorů současně, hlavně energetická krize a snížení výkupních cen. Problémy hlásí chovatelé drůbeže, ale i dalších zvířat.

Právě na pomoc středním podnikům se vláda podle Stanjury i ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) zaměří. Navýšit se má objem dotací z Evropské unie na investice.

Vedle toho se koalice už dohodla na tom, že zemědělcům ještě letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat. Zde se podpora zvýší o 550 milionů na 1,2 miliardy korun.

Vláda také příští rok podpoří dvěma miliardami zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství, alternativně pošle stejný balík peněz do sektoru jiným způsobem.

Koalice podporuje i omezování byrokracie na evropské i národní úrovni, jak po tom volají farmáři. Také Výborný jim ale vzkázal, že nemá žádné eso v rukávu, jímž by rychle vyřešil jejich nespokojenost.

Podle zemědělců je přístup vlády laxní. „Myslím si, že situaci neberou dostatečně vážně,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. S vedením Agrární komory se shoduje rovněž na tom, že je nutné řešit přebytek zemědělských komodit na evropském trhu, který způsobily bezcelní dovozy ze třetích zemí, zejména z Ukrajiny.

Výborný ale už při posledním únorovém protestu zemědělců prohlásil, že by bezcelní dohoda s Ukrajinou, která vyprší v červnu, měla být prodloužena. „Napadenou zemi je totiž potřeba nadále podporovat nejen vojensky, ale také ekonomicky,“ argumentoval.

„Podle informací, které mám od ministra zemědělství, není problém týkající se procenta ukrajinského obilí na trhu v Česku nijak výrazný,“ řekl k tomu nyní Stanjura. Stejný problém, ne-li větší, je podle něj s dovozem obilí z Ruska. „Evidentně nadměrné množství obilí v rámci Evropy samozřejmě tlačí jeho cenu dolů,“ doplnil.

Mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý k tomu sdělil, že Výborný se bude na evropské úrovni zasazovat o to, aby na dovoz ruského obilí byly uvaleny sankce.

Do Prahy chtějí farmáři ve čtvrtek přijet s několika stovkami traktorů a další zemědělské techniky. Protestní jízdy mají vyvrcholit polední demonstrací před Strakovou akademií, sídlem vlády.

Organizátoři z řad svazu i komory, ale také zástupců mladých agrárníků a dalších, vyzvali všechny zemědělce, potravináře, chovatele a pěstitele, aby se připojili.

Další protest má následovat hned 21. března v souvislosti s jednáními v Bruselu, přičemž zemědělci hrozí, že by mohli přitvrdit.

Stanjura však vyloučil, že by se po čtvrtku mělo něco měnit. „Nemyslím si, že vláda má rozhodovat pod tlakem demonstrací. Demonstrování je sice legitimní právo, které nezpochybňuji, ale pokud si někdo představuje, že na základě toho se vláda takzvaně lekne a začne měnit svou politiku, tak se mýlí,“ zdůraznil.