Hlavní obsah

Ťok: Kalamita na D1 se opakovat může. Technika není všemocná

Právo, Jiří Novotný

Návrhy poslanců, aby se na dálnici D1, kde řidiče stresují dlouhé kolony, nemuselo jezdit s dálničními známkami, označuje ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) za populistické. V rozhovoru s Právem připustil, že prosincová kalamita se může opakovat, protože počasí si dělá, co chce, a technika nezmůže vše.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr dopravy Dan Ťok (ANO)

Článek

Od poloviny prosince, kdy na D1 s prvním kalamitním sněhem zkolabovala doprava, čelíte ostré kritice. Naposledy se touto kauzou zabývala Sněmovna. Nebudí vás ze spaní představa, že něco podobného se může opakovat?

Budu úplně upřímný. Na Vysočině se taková kalamita může opakovat nejen na úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, kde k ní došlo, ale i tam, kde vozovka není kvůli modernizaci zúžena. Česko v tom není nijak výjimečné. Když například přišel kalamitní sníh v Německu, byly tam kolony vozidel dlouhé i 300 kilometrů. Počasí si bude dělat, co chce, a i v budoucnu na českých dálnicích nastanou situace, které se nedají zvládnout žádnou technikou.

O tom, že D1 povede přes Vysočinu, se rozhodlo před šedesáti lety a teď na tom nelze nic změnit. Mrzí mne však, že se z takovéto věci dělá politika. Mám pocit, že dochází na slova nejmenovaného poslance, který mi řekl: „Víte, tomu Čapímu hnízdu nikdo nerozumí, ale dálnici rozumějí všichni. Tak my radši budeme kopat do vás.“

Každá opozice má přece kritiku vládních kroků přímo v popisu práce...

Samozřejmě. Každý hájí svoje zájmy a já tomu rozumím. Tady vycítili, že po kalamitě na D1 je tlak na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a na ministerstvo dopravy. Řekli si, že zkusí přitopit. Od některých politiků mne mrzí, že mají krátkou paměť.

Například exministr dopravy Milan Šimonovský kdysi sliboval, že modernizace D1 se zahájí v roce 2007, celá dálnice se rozšíří na tři jízdní pruhy a hotovo to bude v roce 2010.

A také že na Vysočině vznikne 1000 nových parkovacích míst pro kamiony. Nic z toho se za mých předchůdců v ministerském křesle nesplnilo. Teď nám tedy nezbývá než D1 masivně modernizovat a opravovat. Jinak by nebylo kde jezdit.

V parlamentu nyní padají různé náměty, jak situaci nejen na D1 řešit. Co říkáte návrhům, aby kamiony nesměly na dálnicích do levého pruhu a aby se v příštím roce zrušilo na D1 pro osobní auta zpoplatnění dálničními známkami?

Návrh, aby kamiony nesměly předjíždět, není nic nového. Ve Sněmovně se tato otázka vznáší alespoň jednou ročně. Jsou lidé, kterým se způsob jízdy kamionů prostě nelíbí a zobecňují to na všechny kamioňáky. Na druhé straně to beru jako snahu poslanců, aby se o tom konečně začalo debatovat.

Na D1 i na jiných dálnicích jsou skutečně úseky, kde by se kamiony neměly pouštět do levého pruhu. Například na Vysočině by se to vyplatilo nejen v zimě, ale i v letních měsících.

Na úseku Humpolec–Větrný Jeníkov však byly už od počátku modernizace rozmístěny dopravní značky zakazující kamionům předjíždět. Bohužel se to nedodržovalo a já se ptám, kde byla policie, aby to vyžadovala a za přestupky řidiče důsledně pokutovala.

A co ta úleva od povinnosti mít na D1 dálniční známku?

Víte, mně to přijde jako populismus. Lidé byli právem naštvaní, že na D1 musí dlouhé hodiny stát. Já jim rozumím a podíl viny, který na tom mělo ŘSD a ministerstvo dopravy, beru. My ale peníze z dálničních známek vybíráme už dlouho a jsou primárně určeny k tomu, aby se za ně dálnice stavěly a opravovaly.

Bylo období, kdy se výstavba téměř zastavila. Teď peníze ze známek dáváme do té infrastruktury. Opravuje se a předkladatelé zmíněného návrhu říkají, že D1 je parkoviště a nemá se tam platit. Dálniční známky jsou přitom právě na to, aby se zlepšila kvalita sítě a jezdilo se po ní lépe. Navíc známky už po roce 2012 nezdražovaly, ta roční stále stojí 1500 korun.

Chystáte tedy teď naopak zdražení?

Rozhodně ne. Jsme si vědomi, že řidiče opravami zejména v letní sezóně notně obtěžujeme. Rozhodli jsme se tedy, že ani v příštím roce, přestože by se to z hlediska inflace hodilo, cenu známek nezvýšíme.

Dokončili jste už přípravy nového bodového systému postihu neukázněných motoristů. Zásadní změnou je, že místo dosavadních dvou až sedmi bodů mají být pouze tři kategorie. Šest bodů pro ty nejvážnější přestupky, čtyři pro relativně méně nebezpečné a pro ty bagatelní nula. Není to vůči běžným řidičům zbytečné přitvrzení?

Cílem je bodový systém podstatně zjednodušit. A hlavně akcentujeme, že chceme více trestat piráty silnic, kteří pravidla silničního provozu opakovaně porušují. Ti dělají na silnicích největší problémy. Naopak slušní řidiči, kteří na silnici něco přehlédnou a udělají bagatelní přestupek, by už neměli být drakonicky postihováni.

Do nového bodového systému jsme jako obodované zařadili jen vážné přestupky. Například nebezpečnou jízdu, když se vám někdo přilepí na blatník, či nevěnování se řízení.

Znám spoustu lidí, kteří říkají, že bodový systém je neovlivní, že jde jenom o buzeraci. Mrtvých na silnicích však loni přibylo, takže změna je nutná. Sebelepší bodový systém není ovšem všemocný. Je to hlavně o tom, jak se postihy uplatňují v praxi. Policie často někde za bukem vybírá od řidičů pokuty, ale není to koncepční činnost.

Kdy by měly nové body začít platit?

Do meziresortního připomínkového řízení návrh nového bodového systému pošleme v průběhu února a pak jej čeká schvalování ve vládě a parlamentu. Kdy vstoupí v platnost, se neodvážím odhadnout, protože tvořivost poslanců bude jistě velká a padne spousta pozměňovacích návrhů. Obávám se, že nový systém bude mít ke schválení těžkou cestu.

Dlouhodobě kritizované je chystané rozšíření mýtného o 900 kilometrů silnic prvních tříd. S kraji jste loni podepsal memorandum, z něhož vyplynulo, že o tom, kde budou jedničky skutečně zpoplatněny, rozhodnou ony. Je tedy už jasné, kde bude nulové mýtné a kde se na jedničkách naopak bude vybírat?

Krajům jsme řekli, že se budeme snažit jejich požadavky do chystané nové vyhlášky o mýtném zapracovat. Materiál jsem v tom smyslu předložil vládě a ta mi sdělila, že to nebude projednávat, protože způsob zpoplatnění měnit nechce. Materiál jsme proto stáhli. Do vyhlášky však žádosti krajů přesto zapracujeme a pak to znovu přineseme na vládu.

Nulové mýtné tedy na jedničkách spíše nebude?

My jsme ani neočekávali, že bude na všech 900 kilometrech. To, že jsme o tom jednali, neznamená, že by se měnil rozsah zakázky na mýtné po roce 2019. Ta je pořád stejná. Jenom je otázka, jestli by se někde dala jiná sazba mýtného. Zatím to tak nevypadá. Zavedení satelitního systému ale umožní jakékoliv příští politické reprezentaci, aby přišla s nějakou jinou myšlenkou zpoplatnění.

Celý rozhovor si můžete přečíst ve víkendovém vydání deníku Právo

Výběr článků

Načítám