Článek
Pro odvolání Doležala zvedlo ruku 111 ze 154 poslanců, a to z řad ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU. Proti byli jen občanští demokraté. Odvolání Tlustého podpořilo 94 ze 154 poslanců. Pro jeho odchod z ČKA zvedli ruku sociální demokraté, komunisté a unionisté. Lidovci byli proti, případně se hlasování zdrželi.
O nástupcích Tlustého a Doležala bude zřejmě Sněmovna hlasovat až na březnové schůzi. Nahradit by je podle všeho měli poslanci Zuzka Rujbrová (KSČM) a Miroslav Svoboda (ČSSD).
Poslanec a člen dozorčí rady Miloslav Kala (ČSSD) prohlásil, že Tlustý se chová více jako vysoký funkcionář ODS než jako zodpovědný předseda dozorčí rady ČKA. "Pan Tlustý ve funkci předsedy dozorčího orgánu ČKA otevřeně bojoval s vládou," řekl. Sociálním demokratům také podle Kaly vadilo, že Tlustý nebyl loajální k ČKA.
Spor o pohledávky
Jádrem sporu mezi politiky ČSSD a ODS jsou sporné pohledávky pocházející z doby prodeje majetku zkrachovalé Investiční a Poštovní banky. Tu koupila v roce 2000 ČSOB a za problémové úvěry se zaručil stát. Banka poté na ČKA převedla mimo jiné pohledávky v nominální výši zhruba 17 miliard korun, za které stát zaplatil asi 11,1 miliardy korun.
Pohledávky, které stát od banky koupil za 11,1 miliardy korun, chce prý Sobotka prodat zpět ČSOB za korunu. Odpor dozorčí rady ČKA vůči této transakci je prý skutečným důvodem, proč chtěl Sobotka tuto radu vyměnit. Sobotka uvedl, že se Tlustý mstil za plánované odvolání z čela dozorčí rady ČKA.
Agentura loni poprvé skončila hospodaření se ziskem ve výši 1,58 miliardy korun. Rok předtím byla ve ztrátě 3,5 miliardy korun a v roce 2002 dosáhla ztráty dokonce téměř 80 miliard korun. V roce 2004 rozhodla vláda, že ČKA skončí svoji existenci do konce roku 2007.