Tisíce firem v Česku zkouší čtyřdenní pracovní týden. Popsaly klady i zápory

Brněnská společnost Phonexia, která je globálně uznávaným hráčem na trhu s řečovými technologiemi, zavedla čtyřdenní pracovní týden loni v únoru a výsledky si chválí.

Vedení si od změny slibovalo výrazné zlepšení pracovního i soukromého života lidí. A podle ředitelky pro strategii Zuzany Roznosové se toto očekávání naplnilo.

„Nechtěli jsme zavést další benefit, ale pozitivně změnit život našich lidí. Překvapilo mě, jak obrovskou motivaci to přineslo a pro mnoho z nich je to opravdu zásadní milník,“ řekla Novinkám Roznosová.

Zaměstnanci si pochvalují, že si mohou lépe odpočinout, trávit více času s rodinou nebo se věnovat koníčkům. „Konečně mám čas i na věci, které jsem dříve nestíhal a které mě baví a naplňují. Kromě toho cítím větší chuť a energii a myslím, že to jde na mé práci vidět,“ popsal projektový manažer firmy Jan Matoušek.

Změna přispěla také k tomu, že zaměstnanci chodí častěji do kanceláří, což přispívá k lepší spolupráci a atmosféře na pracovišti. Firma má také více zájemců o nové pracovní pozice.

Zaměstnanci musí práci zvládnout za čtyři dny místo pěti, při zachování standardní osmihodinové pracovní doby. Mzdy se přitom nezměnily. Podle vedoucí firmy Markéty Lőrinczy se původní obavy z hromadění práce a neschopnosti plnění termínů ukázaly jako liché.

„Zaměstnanci vidí ve čtyřdenním pracovním týdnu natolik velký benefit, že dokážou pracovat mnohem efektivněji a lépe si činnosti rozvrhnout, aby je zvládli v kratším čase, což je benefitem jak pro ně, tak pro firmu,“ uvedla.

Kromě lepšího plánování přispělo k vyšší efektivitě také snížení počtu mítinků, plošší struktura firmy a posílená komunikace v týmech. Produktivita firmy díky tomu stoupla.

Pružnou pracovní dobu, která může pro zaměstnance znamenat i kratší pracovní týden, zavedla také společnost Digiskills, která pomáhá lidem zlepšit jejich digitální gramotnost a poskytuje praktické rady pro efektivnější využívání technologií.

„U nás si každý může poskládat týden, jak chce. Důležité je, aby splnil to, co máme vzájemně dohodnuté a domluvené. Nepočítáme odpracované hodiny. Někdo si tedy může dát čtyřdenní pracovní týden, někdo pracuje pět dní, ale v jiné časy a podobně,“ řekl Novinkám šéf firmy Jan Dolejš.

Plánování samozřejmě probíhá v souladu s firmou a kolegy. „To znamená, že když máme společně setkání nebo je schůzka s klientem, musí svůj čas tomu přizpůsobit. Vše ale s rozumem a vždycky se to dá sladit, ať to každému vyhovuje,“ doplnil.

Firma si pečlivě vybírá nové zaměstnance a zkoumá dovednosti dotyčných i to, jak by zapadli do týmu. „Máme mladší tým s věkovým průměrem okolo třiceti let. Jsou to nadšenci a mnohdy lidé, kteří odešli z velkých firem, kde byli jen položkou v seznamu, aby objevili znovu smysl práce a bavila je,“ dodal Dolejš.

Napříč Českem nabízí čtyřdenní pracovní dobu podle expertů už zhruba jedno procento firem, tedy nižší tisíce.

Ředitelka společnosti smitio – kariérní platformy pro komunitu pracovníků v informačních technologiích Denisa Janatová odhaduje, že jen v oblasti IT v Česku nabízí čtyřdenní pracovní dobu už asi pět procent podniků.

„Čtyřdenní pracovní doba je ideální pro firmy, které kladou důraz na inovace, flexibilitu a moderní přístup k práci. Patří sem kreativní agentury, marketingové a reklamní firmy a další odvětví, kde je důležitá kreativita a duševní práce,“ sdělila Novinkám Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting.

Janatová věří, že díky umělé inteligenci a požadavkům mladé generace počet takových firem postupně poroste. Mimo jiné přitom i ušetří při nižších nákladech na energie, úklid kanceláří a celkový provoz, podotkla Vyskoková.

Zkrácený týden zavedla i digitální agentura Cognito, ale po čase od tohoto modelu ustoupila.

„Čtyřdenní pracovní týden dává smysl tehdy, pokud je efektivita práce dostačující k tomu, aby pokryla náklady a vygenerovala dostatečný, přiměřený zisk. V situaci, kdy jste na trhu s konkurencí s delší pracovní dobou, musíte být buď od jedné pětiny efektivnější, nebo být od jedné pětiny dražší,“ uvedl ředitel společnosti Cognito Jan Janča.

Podle něj se ukázalo, že krátkodobě lze zvýšení efektivity dosáhnout, tedy dodat za čtyři dny téměř stejný výstup jako za pět.

„Nicméně časem dojde k návratu k běžnému tempu, protože pokud jsou čtyři dny při stejné mzdě standard zakotvený ve smlouvě, pak časem motivace a nadšení prohraje s lidskou přirozeností,“ pokračoval Janča.

„Podtrženo sečteno, naše zkušenosti jsou krátkodobě pozitivní, nicméně postupem času začali jednotlivci systém zneužívat, až to těm poctivým přestalo dávat smysl a tím pádem i ekonomicky vycházet,“ dodal.

Podle něj je při nynějším stavu ekonomiky a nízké konkurenceschopnosti EU zavedení čtyřdenního týdne utopie.

Blanka Šafránková ze Svazu průmyslu a dopravy zase upozornila na to, že na českém trhu práce je již nyní kritický nedostatek zaměstnanců. „Většina zaměstnavatelů přitom přiznává, že by v případě zavedení čtyřdenního pracovního týdne nebylo možno pokrýt veškeré nasmlouvané zakázky a plnit řádně obchodní závazky. Situace se v tomto smyslu ale může proměnit důsledkem většího využívání nových technologií, umělé inteligence, robotizací a plošnou automatizací,“ míní.

Zavádění kratšího pracovního týdnu souvisí podle Hospodářské komory s dlouhodobým trendovým vývojem produktivity, který lze vidět ve vyspělých zemích.

„V důsledku technologických změn stojíme před zásadními změnami jak v růstu produktivity práce, tak v organizaci práce. Ty skutečně budou znamenat, že si společnost bude moci dovolit zkrátit pracovní dobu,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Dodal, že k tomu dojde i u nás, ale závisí to na růstu produktivity práce.