Tisíce bytů za 20 miliard. Penzijní fondy oživí trh s nájmy, novinka ale nebude lákavá pro všechny

Zapojení penzijních fondů je podle ekonoma Jakuba Komárka ze společnosti PAQ Research jedním z možných kroků, který může pomoci vleklý problém s drahým bydlením řešit. „Pokud se podaří nastavit spolupráci tak, aby byla výhodná pro obě strany,“ upozornil pro Novinky.

Komárek však zároveň připomíná, že nedostupné bydlení je komplexní problém, pro jehož řešení například Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla celou sérii opatření zahrnující i úpravy danění nemovitostí.

Změny daní už vláda neplánuje, rozvázat ruce penzijním fondům chce ale stihnout ještě během tohoto volebního období. ODS tak hodlá učinit skrze poslanecký pozměňovací návrh k chystanému zákonu o podpoře bydlení.

Podle Seznam Zpráv by penzijní společnosti měly dostat možnost investovat do dluhopisů a dalších cenných papírů firem, které se nájemním bydlením zabývají. Případně by mohly finance vložit do nemovitostních fondů. Obojí jim nyní zákon zakazuje.

„Změnu řešíme s ministerstvem financí již několik měsíců. Pro některé, především takzvané vyvážené typy fondů to určitě bude atraktivní z pohledu diverzifikace jejich portfolií,“ řekl Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností.

Stanjura očekává, že tímto způsobem do nájemního bydlení přitečou desítky miliard korun. Společnosti měly ke konci loňska ve správě asi 600 miliard. Podle chystaného návrhu by mohly z této sumy investovat až dvacet procent.

Odhady budoucí reality jsou ale skromnější. Podle Sedláčka by to v příštích letech mohlo být asi 20 miliard korun. Pro část trhu, například pro staré transformované fondy, totiž taková investice nebude zajímavá.

Přesto mezi experty panuje shoda, že návrh podpoří další rozvoj nájemního trhu. „Může to pomoci i s dostupností bydlení, neboť by bylo k dispozici více bytů,“ konstatovala Zuzana Chudoba, zakladatelka poradenské BTR Consulting.

Ministr předpokládá, že spolu s dalšími nástroji typu dotací a zvýhodněných úvěrů pro obce může ročně vznikat o vyšší tisíce bytů více.

Jde však o optimistický odhad, který bude alespoň v prvních letech těžké naplnit. Například v Praze stojí výstavba domu s 200 nájemními byty přibližně miliardu korun. V hlavním městě by tak za zmíněných 20 miliard šly postavit zhruba čtyři tisíce bytů.

V menších sídlech mohou být náklady nižší, a počet bytů by tím pádem vzrostl. Stále je ale nutné brát v úvahu, že v Česku trvá povolit bytový dům i více než pět let. Efekt peněz z penzijních fondů se tak kvůli zdlouhavému stavebnímu řízení může projevit až s velkým zpožděním.

Přesný počet bytů, který za peníze penzijních fondů vznikne, bude podle Sedláčka odvislý od jednotlivých příležitostí na trhu. Každý fond má totiž svoji strategii a je na něm, jaké projekty mu přijdou zajímavé.