Tikající bomba v rozpočtu. Chybějící miliardy na soláry mohou spustit vlnu žalob

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že hledá cestu, jak státní podporu snížit. To by ovšem podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře vedlo k arbitrážím ze strany zahraničních vlastníků solárních elektráren a žalob od českých majitelů.

„Je poměrně velké riziko arbitráží i žalob. Firmy už v současnosti asi po jedenácti změnách podpory směrem dolů nemají kde brát,“ řekl Novinkám.

S odkazem na web Global Arbitration Review uvedl, že švýcarský nejvyšší soud v červenci potvrdil rozhodnutí arbitráže, které České republice nařizuje zaplatit evropským investorům 15 milionů dolarů (asi 340 milionů korun) kvůli změnám solární legislativy.

„Česko už jednu arbitráž se solárním průmyslem letos prohrálo. Mnoho elektráren je v majetku zahraničních firem, například penzijních fondů, a pokud by došlo k další retroaktivní úpravě podpory, mají tyto firmy povinnost Českou republiku zažalovat, aby se chovaly s péčí řádného hospodáře,“ prohlásil Krčmář.

Upozornil také, že ještě větší škody než platby za prohrané arbitráže by napáchalo zhoršení reputace Česka. „Každá žaloba je signálem pro zahraniční společnosti do takové země neinvestovat. V energetickém byznysu je obrovské množství peněz. Česko má možnost investory nalákat, ale pokud jim vyšle signál, že je likviduje, tak to způsobí velké škody,“ varoval Krčmář.

Českým solárním firmám by při krácení podpory podle něj hrozila vlna krachů. „V případě nenavýšení dotace by snížily obrat o více než polovinu. Nemohly by splácet úvěry, které dosahují asi 35 miliard korun a zkrachovaly by,“ uvedl.

Podle Petra Zákouckého, vedoucího partnera advokátní kanceláře Dentons v Praze, by snížení zákonem daného příspěvku výrobcům obnovitelných zdrojů energie investoři s velkou pravděpodobností vnímali jako porušení svých legitimních očekávání.

„V případě, že investor pochází ze země mimo EU, která benefituje z dvoustranné či mnohostranné smlouvy na ochranu investic, jejíž je Česká republika stranou, mohl by vznést arbitrážní nárok na kompenzaci ve výši snížení příspěvku. Zároveň by to snížilo motivaci domácích i zahraničních subjektů do OZE v Česku investovat, což může mít vzhledem k dlouhodobému poddimenzování investic do obnovitelných zdrojů a závazným vysokým kvótám pro zastoupení OZE v našem energetickém mixu další negativní důsledky,“ řekl Novinkám Zákoucký.

Také podle něj by snížení podpory mohlo oslabit důvěru zahraničních investorů ve stabilitu českého podnikatelského prostředí. „Podobné kroky mohou hrát roli v jejich rozhodování, zda umístí svou investici u nás, nebo na některém z konkurenčních trhů,“ dodal.

Ministerstvo financí na dotaz Novinek uvedlo, že cílem je, aby se snížil nejen celkový objem na podporu obnovitelných zdrojů ze státní kasy, ale i poplatky pro firmy a domácnosti.

Rodiny teď mají zastropované příspěvky na obnovitelné zdroje na částce 600 Kč s DPH za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny.

„Nyní spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu pracujeme na řešení, jak tohoto cíle dosáhnout. K dispozici je asi šest různých nástrojů a jejich různých kombinací, které jsou buď legislativního, kontrolního či exekutivního charakteru. S jejich pomocí se můžeme dostat k celkovému snížení těchto dotací,“ sdělila Gabriela Krušinová z tiskového oddělení resortu.

Dobře informovaný zdroj Novinek, který se ve fotovoltaickém podnikání orientuje, tato opatření nastínil.

„Jedná se o zvýšení solárního odvodu, zvýšení daně z příjmu právnických osob pro solární elektrárny, zkrácení podpory z garantovaných dvaceti let, zavedení individuálních kontrol výnosnosti a snížení vnitřního výnosového procenta ze současných 8,4 na 6,3,“ řekl zdroj.

Stanjura má podle něj zřejmě v plánu otevřít téma na setkání předsedů politických stran a tam ho zobchodovat za něco jiného. „Pokud by se shodli, pozměňovací návrh by byl předložen ve druhém čtení ve Sněmovně a přilepen k novele energetického zákona LEX OZE III,“ doplnil.

Stanjura chtěl snížit podporu už loni, nakonec ale ustoupil. „Pevně věříme, že to dopadne jako loni a podaří se nám všem vysvětlit, že ničení soukromých investic nemůže být na programu žádné pravicové vlády, a už vůbec ne ODS,“ dodal zdroj.

Jakékoli snížení podpory i v řádu jednotek procent už je totiž podle něj za hranou. „Podpora už nám byla krácena desetkrát a naposledy v roce 2021 bylo vládou jasně řečeno, že jde o finální krácení, což potvrzuje i bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO),“ uvedl.

Firmy jsou i podle něj na hranici schopnosti úvěry splácet. „Už při posledním navýšení solární daně v roce 2021 jsme museli refinancovat většinu našich úvěrů a prodloužit jejich splatnost na dvacet let. Zvýšení solární daně například o pět procent je pro nás situace, kdy většinu úvěrů nebudeme schopni splatit,“ dodal.

Mluvčí ministerstva průmyslu David Hluštík Novinkám řekl, že jednání o nařízení k podporovaným zdrojům energie vláda odložila a k tomuto tématu se ještě vrátí. „MPO bude jednat s ministerstvem financí o potřebě navýšit prostředky pro Operátora trhu s energiemi, který vyplácí majitelům podporu,“ naznačil, že jeho rezort trvá na svém původním stanovisku.

K tomu, jak by se měla situace vyřešit, se zatím nevyjádřil ani Lukáš Vlček, který bude nástupcem Jozefa Síkely (oba STAN) na postu ministra průmyslu.