Tikající bomba. Přibývá lidí, kteří mají problém zaplatit bydlení

„Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou,“ řekla Simona Měřinská z Českého statistického úřadu, který data zveřejnil. Podle ní do roku 2021 růst pozvolný, ale předloni se výdaje zvedly o více než desetinu a loni o takřka 22 procent.

Měsíčně přitom domácnosti vydaly za nájem a energie v průměru 8299 korun. V nájemním bydlení to bylo 12 251 korun, tedy téměř třetina jejich čistých příjmů.

Jestliže předloni vnímalo náklady na bydlení jako velkou zátěž téměř 18 procent domácností, loni podíl přesáhl 21 procent. Nejhůře situaci vnímali lidé v nájemním bydlení, těžkosti potvrdilo skoro 35 procent z nich.

Podle Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni způsobuje strmý růst plateb problémy především u samoživitelek a samoživitelů a u osamělých seniorů, kteří například ztratili partnera a nemohou se z nějakého důvodu spolehnout na podporu rodiny. „Podařilo se sice díky příspěvku na bydlení velké části domácností pomoci, ale ne všem,“ dodal Šmejkal.

„U samoživitelů a samoživitelek podle našich dat loni ke zlepšení finanční situace nedošlo. Naopak, mezi žádostmi o pomoc vidíme často rodiny, které dříve byly schopné zvládnout situaci svépomocí,“ potvrdila Právu Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek. „Bohužel se po třech letech provázených covidem nebo vysokou inflací a vysokými cenami energií ocitly v situaci, kdy musejí žádat o pomoc stát nebo neziskové organizace,“ dodala.

Velká část pomoci, kterou Klub svobodných matek poskytl, se týkala právě výdajů na nájem a energie. „Samoživitelé jdou často na dřeň,“ řekla Pavlousková.

„Podle žádostí o pomoc, která nám chodí, mnoha samoživitelkám, i přesto, že pobírají příspěvek na bydlení, zůstává na měsíc tři až pět tisíc korun. A z toho musejí zaplatit potraviny, léky, oblečení, věci pro děti, věci do školy nebo do školky,“ dodala.

Samoživitelé a samoživitelky jsou podle dat Českého statistického úřadu jedinou skupinou, u níž se zvýšila míra ohrožení příjmovou chudobou. A to ze 30,8 procenta na 33 procent.

Jinak ale celkově míra příjmové chudoby klesla z 10,2 na 9,8 procenta. Tato chudoba je definována tak, že domácnosti mají k dispozici méně než 60 procent mediánu příjmů. To loni u jednotlivce bylo 16 774 korun měsíčně.

Podle statistiků došlo k celkovému poklesu proto, že příjmy nízkopříjmových domácností rostly rychleji než těch středněpříjmových.

Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research jsou však data zkreslená. Jednak nezachycují srážky z exekucí, jednak neberou v potaz lidi žijící na ubytovnách a v azylových domech. Data jsou také špatně konstruována, tvrdí expert. „To, že klesl počet lidí pod hranicí příjmové chudoby, nic neznamená. Reálně se jejich situace zhoršila,“ řekl Prokop v České televizi.