Těžba lithia na Cínovci by mohla začít koncem roku 2026

Dokumentem se Česko a Sasko hlásí ke spolupráci při posílení surovinové, energetické a palivové bezpečnosti a soběstačnosti, ke spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, k utužení přeshraniční spolupráce při ochraně klimatu, snižování emisí a ke spolupráci při transformaci průmyslu a získávání strategických surovin, zejména lithia.

Setkání obou premiérů se uskutečnilo při příležitosti dvoudenní mezinárodní vědecké konference Building Bridges for the Next Generations (Stavění mostů příštím generacím), která se v saském hlavním městě koná do 17. května.

Na Cínovci je největší evropské ložisko lithia, které je hlavní surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje. „Jsme na prahu lithiové revoluce, protože využití lithia významně poroste a Evropa bude produkci kritických surovin na vlastním území intenzivně podporovat,“ uvedl Fiala.

Hlubinnou těžbu na Cínovci připravuje společnost Geomet, většinově vlastněná Severočeskými doly, které patří do Skupiny ČEZ. Finální studie proveditelnosti, jež odpoví na základní otázky spojené s možnostmi produkce lithia na Cínovci, bude hotová do konce letošního roku, řekl v úterý místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Samotná těžba by mohla začít na přelomu roku 2026 a 2027 za předpokladu, že v druhé polovině roku 2025 bude mít Geomet stavební povolení.

V těžbě lithia vidí premiér také příležitost pro Ústecký kraj. „Je to šance, jak přilákat do tohoto kraje nové investory, zlepšit životní úroveň a vytvořit tisíce pracovních míst. Z kdysi uhelného regionu máme šanci vytvořit centrum moderní energetiky, obnovitelných zdrojů,“ uvedl Fiala. Důležitá je podle premiéra spolupráce i se Saskem, proto vzniklo memorandum, které umožní zrychlit schvalovací procesy na obou stranách.

Náklady na celý projekt se podle Cyraniho odhadují na 15 miliard korun. Část by mohla pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace. „Jedná se o minoritní část nákladů, a to zejména na průzkumné práce, kdy se ještě bude rozšiřovat průzkum a bude se otevírat těžba. Jinak předpokládáme komerční financování, kombinace akcionářského financování a financování ze strany bank,“ řekl ČTK Cyrani.

Se starosty okolních obcí ČEZ o těžbě jedná. „Snažíme se vysvětlovat, že to je jiný typ těžby, než na který si mohou někteří pamatovat z doby před rokem 1989, věřím, že všechny přesvědčíme,“ uvedl Cyrani.

Na povrchu bude vidět pouze vstupní portál. Ruda se bude těžit v hloubce 200 až 500 metrů pod zemí, kde se bude také částečně drtit. Další zpracování se uskuteční poblíž ložiska, následně se budou suroviny, mezi kterými bude také wolfram a cín, odvážet dál.

V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.

ČEZ podle Cyraniho dál jedná s možnými investory o projektu továrny na výrobu baterií do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku, která se nyní bourá.

Rozhodnutí ze strany automobilky Volkswagen zatím nepadlo ohledně stavby gigafactory na místě letiště v Líních u Plzně. Premiér v úterý řekl, že je důležité, aby projekt ČR získala, protože by tím zajistila konkurenční výhodu a dobrou budoucnost pro automobilový průmysl. „Součástí je vyřešení letiště, které by mohlo být využíváno pro potřeby armády. Je jasné, že musíme najít náhradní prostor, na tom projekt určitě neztroskotá,“ uvedl Fiala.