Teplejší zimy budou běžné. Lyžařská sezona se zkrátí nejen na českých horách

Provozovatelé dolnomoravského areálu zavřeli kvůli teplému počasí sjezdovky zhruba o dva týdny dříve, než bývalo zvykem. Nepomohla jim ani pečlivá příprava.

„Po zkušenostech z předchozích zim jsme letos měli na svazích historicky největší množství sněhu, a to především toho technického, abychom měli případnou rezervu na výkyvy počasí. Ale s takovýmto abnormálně teplým, především únorovým měsícem se zkrátka nedalo počítat,“ postěžovala si marketingová manažerka střediska Šárka Braunerová.

A podobně dopadla klimatická změna na většinu českých lyžařských center, na lyžovačku o  uplynulých svátcích jich lákaly jen jednotky.

Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd se podobné zimy, jakou byla ta letošní, budou opakovat častěji. S odkazem na klimatické modely předpokládá, že standardní zimní sezona na horách bude do roku 2040 o 20 až 25 dnů kratší, než bývalo zvykem. Problémy se sněhem mohou být hlavně na jejím začátku a konci.

Jako příklad uvádí Zahradníček asi nejznámější lyžařské středisko Špindlerův mlýn.

„Zde v letech 1981 až 2010 ležela aspoň třicet centimetrů vysoká vrstva sněhu dvě stě dnů v roce. V posledních třiceti letech už to bylo o jedenáct dnů méně. V polovině století to bude už o padesát dnů méně, než bylo obvyklé, a ke konci století bude těchto dnů v té nejpravděpodobnější variantě okolo 123 za rok,“ uvedl Zahradníček.

O kolik peněz kvůli kratší sezoně skiareály přijdou, zatím nechtěly odhadovat. Ušlé příjmy budou teprve počítat. Do nákladů přitom budou muset často zahrnout i nutnost vyrábět více technického sněhu. Bez něho by to na českých horách šlo jen těžko a dá se čekat, že závislost na technologiích vyrábějících umělý sníh bude v následujících letech narůstat.

Kvůli nevypočitatelnému počasí hledají provozovatelé skiareálů včetně těch českých alternativu k lyžování. „Poslední zimy nám ukazují, že jestli se chtějí podobně položené areály, jako je ten náš, udržet, je třeba návštěvníkům nabídnout i jiné než jen lyžařské vyžití,“ poznamenal mluvčí areálu Lipno Jiří Gruntorád. Tady sázejí například na lanový park, vodní sporty či služby pro cyklisty.

Letní nebo celoroční aktivity chtějí rozvíjet i ve zmíněné Dolní Moravě a počítá s nimi také skupina Tatry Mountain Resorts, jež v Česku provozuje areály ve Špindlerově mlýně či na Ještědu.

Že jsou to logické kroky, napovídá i studie, kterou loni v září publikoval v odborném časopise Nature Climate Change tým pod vedením Francoise Huguese z Univerzity Grenoble-Alpes. Ta analyzovala vývoj v lyžařských centrech v 28 evropských státech a u Česka predikuje, že pokud dojde k oteplení planety o dva stupně Celsia, bude mít problémy vytvořit vhodné podmínky pro zimní turistiku čtvrtina až polovina všech středisek. V případě oteplení o čtyři stupně pak budou v ohrožení takřka všechna.

Spolu s tím vzroste spotřeba vody a elektřiny nutná na výrobu umělého sněhu. A nejspíše také ceny pro lyžaře, na které se majitelé budou snažit přenést zvýšené náklady.

Už nyní kvůli špatným sněhovým podmínkám na domácích horách preferuje část lidí raději cestu do zahraničí. Také tam ale začíná být klimatická změna znát.

„Každý rok je stále náročnější vybrat lokalitu a termín, abyste se trefili do příznivých lyžařských podmínek,“ popsala česká turistka Adéla Hansen, která se letos s rodinou vydala za sněhem do rakouského Schladmingu. Také tam je ale v únoru uvítaly jarní teploty.

Budoucnost lyžování řeší i Švýcaři. List Neue Zürcher Zeitung loni na základě vlastní analýzy uvedl, že zatímco dnes je během zimy dostatečná sněhová pokrývka v oblastech nad 1400 metrů nad mořem, v roce 2060 už budou lidé muset za lyžováním o 600 metrů výše. Za dalších 25 let se pak podle deníku hranice posune nad 2400 metrů nad mořem.