Tepelné čerpadlo se teď vyplatí hlavně lidem se starým plynovým kotlem

„Se starým atmosférickým kotlem se výměna za tepelné čerpadlo vyplatí,“ řekl Novinkám Náprstek.

Pokud rodina vlastní nový kondenzační kotel, je jeho provoz podle jeho slov v současnosti levnější. Přibližně nastejno s tepelným čerpadlem vyjde topná sezóna s kotlem na uhlí. Ovšem situace se může již za tři roky výrazně změnit.

„Uhlí pro vytápění domácností má být brzy zatíženy emisní povolenkou. Pak by mohlo uhlí zdražit od roku 2027 asi o třicet procent a v tu chvíli by bylo čerpadlo v porovnání s uhlím zajímavé i ekonomicky,“ dodal.

Podle analytika ENA Jiřího Gavora je vyšší zájem o tepelná čerpadla, jež v Česku nejčastěji přidávají teplo ze vzduchu do vody pro vytápění, přirozený.

„Když stará technologie končí, je dobře, že se spotřebitelé zamýšlejí nad tím, čím ji nahradit. Kupovat místo nejstarších kotlů nový uhelný nejlepší emisní třídy je slepá ulička, kde by spotřebitelé nejpozději do deseti let uvízli. Zvýšený zájem o čerpadla v souvislosti s ukončením provozu nejstarších kotlů jen vítán,“ řekl Novinkám.

Jedna kilowatthodina, kterou čerpadlo na svůj provoz spotřebuje, vyrobí asi trojnásobek energie.

Ministerstvo životního prostředí zaznamenalo výrazný nárůst počtu žádostí o dotace na čerpadla v letních měsících.

„Tehdy bylo možné žádat za výhodnějších podmínek, a to jak v programu Nová zelená úsporám, tak i v kotlíkových dotacích. Kdo plánoval výměnu starého kotle během podzimu, žádost pravděpodobně podal do konce srpna. Od začátku září je příjem žádostí na výměny za tepelná čerpadla stabilní, v řádu stovek žádostí týdně,“ řekla Novinkám mluvčí resortu Veronika Krejčí.

Dotace od září v rámci Nové zelené úsporám klesla ze 100 na 90 tisíc korun pro čerpadla k ohřevu vody. Bez něj je to nyní namísto 80 tisíc korun o pět tisíc méně. „Tato změna by ale neměla mít vliv na pokles poptávky,“ prohlásil Náprstek.

Podle ředitele Asociace pro využití tepelných čerpadel Jana Potuckého byly se snížením dotací uvolněny podmínky pro žadatele. „Pořídit tepelné čerpadlo si tak mohou majitelé kotlů na tuhá paliva vyšších emisních tříd a také majitelé plynového kotle bez ohledu na jeho stáří,“ sdělil Novinkám.

Výhodou tepelného čerpadla oproti kotli na tuhá paliva je podle Náprstka bezobslužnost. „Lidé s kotly na pevná paliva se o oheň musí stále starat, zatápět, přikládat, vynášet popel. Když kotel není ve sklepě, obtěžuje i kouř v místnostech. To vše s čerpadlem odpadá. Lidé navíc třeba nemusí skládat uhlí,“ prohlásil.

Nejvhodnější jsou čerpadla pro podlahové vytápění, protože tam stačí nižší teplota topné vody.

„Při vytápění radiátory se dala teplota s kotlem na tuhá paliva vyhnat třeba na osmdesát stupňů. Tepelným čerpadlem se ale topí na padesát až šedesát stupňů, a tak výkon radiátoru klesá. V našich instalacích je ale asi jen jedno procento, kdy by výkon tepelného čerpadla nevyhovoval. Klasické staré otopné soustavy jsou pro tepelná čerpadla v pořádku,“ vysvětlil.

Tepelné čerpadlo se naopak nevyplatí v domech, které mají velmi malé tepelné ztráty, tedy silně izolované nové domy. Nebo v případech, kdy má rodinný dům tepelnou ztrátu mimořádně velkou. „Tam bych uvažoval o zateplení, výměně oken a zaizolovat střechu, kterou uniká velké množství tepla,“ radí Náprstek.

Doporučuje nejdříve vyměnit okna a zateplit, pak vyměnit zdroj vytápění a až potom pořizovat fotovoltaiku.

„Jsou fámy, že když si dám fotovoltaiku k čerpadlu, tak instalace na střeše provoz čerpadla utáhne. To je nesmysl, v Česku to nemůže fungovat - v lednu a únoru slunce svítí jen pár hodin. Musí se počítat s tím, že v prosinci až únoru si ze sítě pro provoz čerpadla bude domácnost muset nějaký proud odebrat,“ prohlásil Náprstek.

Cena pořízení čerpadla je teď příznivější než před pár lety. „Trh silně reaguje na poptávku. Před dvěma lety, kdy byla poptávka mimořádně vysoká, šly nahoru i ceny. Teď se postupně narazilo na strop, co je zákazník ochoten zaplatit,“ uvedl.

Kvalitní čerpadlo od renomovaného dodavatele je teď i o padesát šedesát tisíc korun levnější než před pár měsíci. „Průměrná cena zakázky je kolem 300 tisíc korun. Takže zákazník i s dotací platí celkem kolem dvou set tisíc korun,“ doplnil Náprstek.