Článek
Ve hře byly dvě varianty: snížení o 0,25 nebo o 0,5 procentního bodu. Analytici i trhy se více přikláněli k první variantě, takže ČNB je svým rozhodnutím mírně překvapila. Stejné tempo snižování, tedy o 50 bazických bodů, centrální banka udržuje už od února. Sazba je nyní na nejnižší úrovni od počátku dubna 2022.
„Snížení sazeb o 50 bazických bodů reflektuje potřebu podpořit ekonomiku, která, ačkoliv vykazuje určité známky oživení, zůstává poměrně zranitelná. Nedávný růst mezd a další ekonomické údaje naopak naznačují opatrnost, avšak dřívější posílení koruny a další faktory vedly ČNB k zachování tempa snižování,“ zhodnotil krok bankovní rady obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.
„Zřejmě zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní, a to i ve světle přetrvávající vysoké inflace ve službách a rychleji rostoucích mezd. A jak je vidět, ke zbrzdění postupu nepomohlo ani červnové oslabení koruny,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj však na příštím měnovém zasedání, které proběhne až v srpnu, už bude ČNB opatrnější a začne sazby snižovat jen o čtvrt procentního bodu. „Na konci letošního roku bude zřejmě hlavní sazba ČNB blízko čtyřem procentům,“ dodal.
Vedle základní úrokové sazby došlo ke snížení o půl procentního bodu také u diskontní sazby, která nově činí 3,75 procenta, a lombardní sazby, která bude od pátku na úrovni 5,75 procenta.
Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou například navázána penále za nesplácené úvěry.
Banky poskytly v květnu hypotéky za 23,7 miliardy, meziročně o 92 procent víc
