Článek
Dosud byl Temelín vybaven čtyřmi nezávislými způsoby chlazení reaktoru. Každý ze systémů je minimálně dvakrát zálohovaný. Pouze jeden z nich však není závislý na dodávkách elektřiny.
„Tyto systémy sice do reaktoru doplní vodu, ale ta by necirkulovala, pokud by čerpadla byla bez proudu. I přes velké množství záloh na dodávku elektřiny jsme hledali způsob, jak zajistit chlazení reaktoru i v případě, že všechny tyto záložní zdroje z nějakých příčin nebudou k dispozici,“ vysvětlil důvody úpravy Miloš Štěpanovský, ředitel JE Temelín.
Temelínští hasiči zkouší nový způsob chlazení reaktoru v případě mimořádné události.
V takovém případě temelínští hasiči přistaví mobilní čerpadlo a zvnějšku obestavby reaktoru ho napojí do přípojného místa, které elektrárna právě pro tento účel speciálně zřídila. „Technicky se nejednalo o jednoduchou záležitost. V místnosti, kam jsme přípojné místo k chladicímu systému zřizovali, je řada potrubních tras. Při manipulacích jsme tak museli být velmi opatrní,“ doplňuje Štěpanovský.
Přípojné místo je osazeno několika armaturami, jejichž hmotnost se pohybuje od 150 do 250 kilogramů. Systém je připraven i tak, aby umožňoval doplňování vody zvenku. Té je v elektrárně dostatek. Z vlastních zásob by Temelín dokázal oba bloky chladit celý měsíc.
Tři čtvrtě hodiny na zapojení a zprovoznění
„Jedním ze zdrojů vody jsou bazény pod chladicími věžemi, což je přibližně 200 metrů od přípojného místa. Pro její přečerpání k výrobnímu bloku bychom použili klasické požární hadice,“ popsal vodní cestu Radek Vymazal, velitel temelínských hasičů.
Obnovení cirkulace vody v reaktoru je otázka několika desítek minut
Právě v těchto dnech byl nový systém fyzicky odzkoušen. „Za 45 minut jsme byli schopni mobilní čerpadlo zapojit a systém vnějšího doplňování zprovoznit. Obnovení cirkulace vody v reaktoru a pomocných systémech je tedy otázka několika desítek minut,“ dodal Vymazal.
Zátěžovými testy prošlo všech 140 evropských reaktorů v roce 2011. „I když tzv. stress testy potvrdily, že projekt elektrárny je velmi robustní i s ohledem na nejhorší havarijní situace, na základě poučení z havárie elektrárny Fukušima jsme získali další podněty, jak bezpečnost elektrárny ještě posílit. Plánované akce, zařazené do projektu zvyšování bezpečnosti, postupně realizujeme. Zajištění alternativního způsobu odvodu tepla z reaktoru je jedna z důležitých akcí,“ doplnil Bohdan Zronek, ředitel bezpečnosti elektráren ČEZ.
