Temelín a Dukovany díky inovaci zvýší výrobu

„Do peletek, tedy směsi uranu 238 a 235, přidáváme určité množství gadolinia. To funguje jako brzda, díky které bude štěpná reakce uvnitř probíhat o něco déle. Jiné úpravy potřeba nejsou,“ vysvětlil Právu člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Místo aktuální výměny části paliva jednou za rok tak bude od roku 2026 v Temelíně stačit provést ji jednou za osmnáct měsíců. To znamená, že palivo vydrží o polovinu déle. V Dukovanech se cyklus výměny paliva prodlouží na šestnáct měsíců.

Jaderné elektrárny tak budou díky delšímu cyklu a menšímu množství odstávek moci navýšit výrobu asi o sedm procent.

„Splnili jsme cíl bezpečně a trvale dosahovat výroby přes třicet terawatthodin elektřiny ročně. Novým cílem je bezpečná výroba dvaatřiceti terawatthodin ročně,“ poznamenal Zronek.

Při průměrné spotřebě domácnosti 3000 kilowatthodin by to umožnilo pokrýt roční potřebu elektřiny pro 670 tisíc rodin.

Celková spotřeba elektřiny v České republice dosáhla podle mluvčího ČEZ Marka Svitáka loni 60,4 TWh, přičemž se část vyváží. Zvýšení výroby odpovídá až třem procentům domácí spotřeby.

Takové výroby ovšem podle Zronka elektrárny nedosáhnou každý rok, výroba se bude v kalendářních letech podle počtu odstávek trochu lišit.

Analytik Capitalinked Radim Dohnal zvýšení efektivity vítá. Upozornil ale, že se změní cyklus, což bude mít svá specifika. Zatím odstávky bloků probíhají v létě, kdy je cena elektřiny nízká. „Nově to bude každé dva roky vycházet na zimu, kdy se naopak cena elektřiny kvůli zvýšené spotřebě zvyšuje,“ řekl Právu Dohnal.

Na prodloužení cyklu se začalo pracovat už v roce 2020. Teď na podzim ČEZ použil první takzvané přechodové vsázky paliva.

„V Temelíně jsme na druhém bloku v rámci výměny paliva zavezli do reaktoru o něco více palivových souborů, jež budou pracovat o něco déle. Předcházelo tomu obrovské množství analýz a testů a schvalovacích procedur. Musíme si být jistí udržením všech bezpečnostních parametrů,“ přiblížil Zronek.

Palivových souborů, tedy základních článků jaderného paliva, se kterými je možné samostatně manipulovat, bude firma měnit o něco víc, ale zato méně často. V reaktorech Temelína je jich 163, do letoška jich firma měnila zpravidla čtvrtinu ročně. V září jich ale bylo v případě druhého bloku 48, tedy o šest více než obvykle.

„Kdybychom to zjednodušili, tak si představte, že do kamen vložíte místo pěti třeba sedm uhelných briket a přivřete přívod vzduchu. Kamna tak vydrží hřát déle. V případě delších palivových kampaní v jaderných elektrárnách je to podobné,“ sdělil Zronek.

Delší cyklus podle něj rovněž zvýší bezpečnost, protože odstávky jsou spojené s odtlakováním a vychlazováním technologie, což namáhá klíčové části elektrárny. „Jsou na to sice dimenzované a připravené, ale přesto jde o pozitivní krok,“ doplnil.

Výsledný efekt by se měl podle Zronka poprvé ve větší míře projevit v přespříštím roce.

V zahraničí se podle něj delší cyklus už nějakou dobu používá. „U tlakovodních elektráren, tedy těch, které využívají stejnou technologii jako Dukovany a Temelín, je to v současnosti standardem. První elektrárny tohoto typu na něj přešly už koncem minulého desetiletí,“ poznamenal.

„Nicméně provozovatelé musí vždy počítat s plánovanou dobou provozu, objemem investic a kontrol, proto je tento přechod vždy pozvolný,“ doplnil Zronek.

Náklady na přechod na delší palivový cyklus jsou podle jeho slov především interní a nejedná se o investičně významný projekt.

Nyní dodává jaderné palivo do obou elektráren ruský TVEL, dceřiná společnost Rosatomu. Od příštího roku se to změní, ale z hlediska prodloužení palivového cyklu na tom nezáleží.

ČEZ loni pro dodávky paliva Temelínu podepsal smlouvu se severoamerickým Westinghousem, který má výrobní závod ve Švédsku, a francouzskou společností Framatome. Letos v březnu pak ČEZ uzavřel kontrakt na palivo pro Dukovany rovněž s Westinghousem. „Nicméně i zde bychom měli chtěli mít víc dodavatelů. To nám poskytuje jak jistotu dodávek, tak i větší volnost při jednáních,“ uzavřel Zronek.