Článek
Obdobně mohou postupovat i jiné telekomunikační firmy. Řeší se to smlouvou o věcném břemeni, které se vkládá do katastru nemovitostí. Tento způsob dává telekomunikační firmě záruku, že své zařízení umístěné na cizím majetku bude moci neomezeně a s minimálními náklady kdykoli v budoucnu provozovat, opravovat a udržovat.
Na straně majitele domu či pozemku však jde o významné omezení vlastnického práva. Za to získává jen symbolickou finanční náhradu - v řádu desetikorun. Přitom celá záležitost by se dala řešit úplně jinými způsoby, například nájemní smlouvou.
Nešťastná změna
"Je to nešťastné ustanovení, které se do zákona dostalo až ve Sněmovně na základě pozměňovacích návrhů poslanců," řekl Právu jeden z tvůrců zákona Karel Staněk z ministerstva informatiky. Podle jeho slov v novém zákoně o vyvlastňování, které nyní připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, se má celá záležitost řešit už úplně jinak.
"Důraz bude na tom, aby se obě strany dohodly, například v nájemní smlouvě. Teprve až jako poslední možnost bude, že stavební úřad rozhodne z moci úřední o zřízení věcného břemene," uvedl Staněk.
Ministerstvo informatiky však ani teď nevidí důvod, proč by i při současném znění zákona měly telekomunikační firmy nutit lidi uzavírat dohody o zřízení věcného břemene s argumentem, že jim zákon jiný postup neumožňuje.
"Nedovedu si představit, že by někdo i nyní zpochybnil třeba nájemní smlouvu. Vždyť zákonodárce určitě nepovažuje věcné břemeno za cíl, ale jen za jeden z prostředků, jak zajistit fungování veřejné telefonní sítě," zdůraznil Staněk.
Nátlak na lidi
Z toho by se dalo soudit, že telekomunikační firmy v období, než tuto věc upraví jiný zákon, budou postupovat citlivě. Opak je však pravdou. Věcné břemeno jim jde na ruku, a proto se snaží, aby bylo zřízeno v co největším počtu případů. O celé záležitosti navíc informují neúplně a neobjektivně a lidé vůbec nevědí, co mají dělat. Řada z nich pak podlehne tlaku a uzavře pro ně nevýhodnou smlouvu.
Čerstvým příkladem je připravovaná stavba vedení nové veřejné telekomunikační sítě v Praze 6 na Červeném Vrchu. Její podstatou je, že k jednotlivým domům pod zemí povede nový kabel, který bude uvnitř domů umístěn zpravidla do nového telefonního rozvaděče. Poté dojde v domě k přepojení ze staré na novou síť. Žádné zásahy v bytech nebudou zapotřebí.
Český Telecom jako investor prostřednictvím brněnské firmy INVO zaslal nedávno vlastníkům nemovitostí návrh na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene.
INVO v průvodním dopise jinou formu než zřízení věcného břemene s odkazem na zákon nepřipouští. Naopak vyhrožuje, že pokud návrh odmítne víc než polovina vlastníků v domě, nebude možné uskutečnit připojení na novou síť. Ta dosavadní je prý zastaralá, poruchová a kapacitně nedostačující.
Celkově jde o strohý úřední dopis, z něhož většina vlastníků nemovitostí nebude moudrá. Nepochopí, oč vlastně jde, jak se jich stavba dotkne, proč mají uzavírat jen smlouvu o smlouvě budoucí, a nikoli rovnou smlouvu, proč mají být jejich práva citelně omezena věcným břemenem a proč to nejde jinak atd.
Břemeno odmítnout
"Návrh je nejasný pro zdatné manažery, natož pro starší lidi. Ti vůbec nevědí, co s ním mají dělat, a samozřejmě je to velmi zneklidní," potvrdila Právu ředitelka SBD Prahy 6 Helena Altaiová.
Teprve když lidé věcné břemeno výslovně odmítnou, pošle INVO jiný návrh. Má podobu jakéhosi prohlášení, na základě kterého lze dát souhlas ke zřízení a provozování nově budovaného zařízení i bez věcného břemene. O tomto řešení se však INVO v prvním dopise vůbec nezmiňuje. Prý proto, že jde jen o dočasné řešení, protože po výstavbě zařízení bude muset být věcné břemeno stejně zřízeno. To ale z telekomunikačního zákona vůbec nevyplývá.
Vlastníci nemovitostí tedy rozhodně udělají dobře, když zřízení věcného břemene odmítnou. Získají důležitý čas. Po přijetí zákona o vyvlastňování se totiž všechno bude evidentně dělat jinak.