Článek
Roční známka bude stát nejvýš 130 eur (3 600 korun), pro ekologicky šetrnější auta bude cena nižší. Návrh ještě musí projednat parlament.
Ministr dopravy Alexander Dobrindt chtěl původně zpoplatnit všechny německé silnice.
Žádná známka, kamery budou hlídat značky
Roční poplatek bude záležet na objemu motoru vozidla a na ekologické šetrnosti jeho provozu. Kromě toho bude možné si zaplatit i dvouměsíční využívání dálnic v ceně 22 eur (600 Kč) a desetidenní, které bude stát deset eur (275 Kč). Dobrindt očekává, že mýtné přinese německému státu ročně zhruba 500 miliónů eur (13,8 miliardy korun).
Na rozdíl od systému v Česku nebo v Rakousku by se v Německu nelepila na čelní sklo dálniční známka. Po uhrazení dálničního poplatku by měla být do elektronického systému zanesena registrační značka vozidla. To, zda řidič jede po dálnici oprávněně, nebo ne, budou sledovat kamery, které budou snímat značky všech projíždějících aut.
Komisi vadí diskriminace cizinců
Výhrady k systému německého mýta vyjádřila Evropská komise. Podle ní znamená zavedení poplatků se současným snížením daní pro Němce nepřímou diskriminaci zahraničních řidičů. Komise také kritizovala, že krátkodobé dálniční mýtné bude pro řidiče ekologicky šetrných vozů neúměrně drahé ve srovnání s ročním poplatkem.
Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která zpoplatnění dálnic ve vládě prosadila, ale výtky Evropské komise odmítá. Podle strany je zákon zavádějící dálniční známky zcela v souladu s právem Evropské unie.
Dálniční poplatky v Evropě nevybírají kromě Ukrajiny, Finska a Estonska jen menší země, které vesměs dálnicemi ani nedisponují – Andorra, Island, Kosovo, Kypr, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malta, Monako, San Marino a Vatikán.
