Systém tarifních platů nefunguje, stěžují si zaměstnavatelé. Část je pod minimální mzdou

„Není to úplně správné ani logické. Pokud je tarifní plat pod úrovní zaručeného platu, je nutné dávat do jeho výše doplatek,“ řekl Novinkám Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

Podle něj je systém demotivující. „V momentě, kdy se má zaměstnanec ocenit za to, že pracuje dobře a dostane osobní ohodnocení, se mu ten doplatek sníží a nedostane ani korunu navíc. Leda by dostal osobní příplatek tak velký, že by překročil minimální mzdu nebo zaručený plat,“ dodal Holický.

Nespokojený je i Svaz měst a obcí. „Naši členové se snaží mít co nejlepší zaměstnance, kterým však nemohou dle nastavených tarifů zaplatit ani do úrovně minimální mzdy. Musí tedy vymýšlet různé způsoby, jak najít prostředky z jiných částí rozpočtu a doplatit jim peníze alespoň do úrovně minimální mzdy,“ postěžovala si výkonná ředitelka Svazu Radka Vladyková.

To je podle ní administrativně náročné, zcela zbytečné a také nedůstojné pro obce, ale i zaměstnance.

„Stát, který by měl mít důraz na kvalitu zaměstnanců, tak dává najevo, že si určité skupiny pracovníků na úřadech v podstatě neváží, neboť jim nechce oficiálně přiznat ani minimální mzdu,“ dodala. Podle informací Novinek se o změnu snaží i asociace krajů.

Proti nízkým tarifům dlouhodobě protestují například odbory. Vláda se totiž snaží případné zvyšování platů státních a veřejných zaměstnanců směřovat více do osobního ohodnocení než do základu, jímž tarify jsou.

Nyní se k nim ale překvapivě přidali i zástupci zaměstnavatelů. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého se už domlouvá jednání s premiérem Fialou.

„Pravděpodobně zazní více návrhů. Jedním z nich je, aby platové tarify odpovídaly tomu, co se stejně musí zaplatit. Druhým určitě bude, jestli by se pro města, obce a kraje nemohla udělat nějaká změna, aby pro ně ty tabulky neplatily a mohly dát více,“ uvedl.

Mluvit se má i o zjednodušení tabulek.

„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že když jsou tarify pod minimální nebo zaručenou mzdou, musejí je stejně zaměstnavatelé doplácet, a to z jiných prostředků než na mzdy, třeba provozních,“ podotkl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.

Problém s první platovou tabulkou se týká zaměstnanců samosprávy, ale i Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení, nepedagogických pracovníků ve školství i těch nezdravotnických v sociální péči a zdravotnictví. A také na pracovníky v kultuře. To je více než dvě stě tisíc lidí.

Minimální mzda se od ledna zvedla o 1900 korun na 20 800 Kč hrubého měsíčně. Počet úrovní zaručených platů se sníží z osmi na čtyři, přičemž pro první skupinu bude srovnatelný s minimální mzdou, pro druhou bude činit 24 960 Kč, pro třetí 29 120 Kč a pro čtvrtou 33 280 korun.