Systém srážek ze mzdy potřebuje revizi, říká šéf exekutorů v reakci na případ Natálky

Dívka, která má po žhářském útoku celoživotní následky, má podle rozhodnutí soudu dostat 9,5 milionu korun, zdravotní pojišťovna 7,5 milionu. Přesto pojišťovna dosud obdržela od pachatelů mnohem více než dívka, asi 720 000 korun. Důvodem je rozhodnutí soudu, podle něhož má u dvou odsouzených pohledávka pojišťovny přednost.

Co si myslíte o tom, že o pořadí vypořádání dluhů různé soudy rozhodly jinak?

Skutečnost, že soudy o totožné otázce rozhodnou zcela opačně, mě vůbec nepřekvapuje. Obecně jde o jev, jemuž nelze předejít. O to důležitější je, aby fungovaly mechanismy, které rozdílné právní názory soudů sjednotí. Sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů a následně vydávat stanoviska za účelem jednotného rozhodování soudů je úkolem Nejvyššího soudu. Ten je však zavalen rozhodováním o dovoláních proti rozhodnutí odvolacích soudů. Domnívám se, že systém dovolacího řízení je nastaven špatně, proto je Nejvyšší soud nucen rozhodovat mnohdy marginální věci, což mu bere síly na to soustředit se na další úkoly.

Jsou podle převládající právní praxe považovány pohledávky zdravotních pojišťoven v souvislosti s léčbou obětí vůči pachatelům za přednostní, nebo za nepřednostní?

Zdravotní pojišťovna má vůči pachatelům právo na náhradu těch nákladů, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání pachatelů. Nejedná se tedy o pohledávku pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je jednoznačně přednostní pohledávkou, ale o zvláštní typ pohledávky. Podle mého názoru nejde ani o újmu, která pojišťovně vznikla úmyslným trestným činem, protože zdravotní pojišťovna by prostředky na péči o Natálku musela vynaložit tak jako tak. Takže jí vlastně újma vzniknout nemohla. Zákon jí v tomto případě dává možnost pouze prostředky, jež vynaložila, refundovat. O přednostní pohledávku podle mého názoru tedy nejde.

Není chybou zmocněnce, že o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy požádal pozdě? Neměl tak učinit neprodleně?

To je další rovina případu. Pokud by tak zástupce Natálky učinil bezodkladně, nic z toho bychom nyní neřešili, protože by i při zařazení pohledávky zdravotní pojišťovny jako přednostní měla Natálka lepší pořadí. Exekuční řízení, na rozdíl od insolvenčního řízení, staví již od dob starověkých na principu přednosti a rychlosti. Kdo přijde dříve, bude dříve uspokojen z majetku dlužníka. Ale je třeba říct, že poškozený nemá na rozdíl od pojišťovny odborný aparát, který připravuje exekuční návrhy a sleduje jejich průběh. Takže je třeba počítat s tím, že reakční doba u poškozeného je pomalejší. Takže jádro problému je třeba hledat jinde než v pozdě podaném exekučním návrhu.

Další věcí je skutečnost, že odsouzených je více. Dva již byli propuštěni a lze očekávat, že teď budou vydělávat víc. Je evidentní, že nakonec zaplatí mnohem více než další dva, kteří si možná odpykají celý trest. Takže na to doplatí ti slušnější?

Hledat zde nějakou vyšší spravedlnost nelze. Máte pravdu v tom, že dlužníci, kteří se snaží svůj dluh hradit, na tom mohou být teoreticky hůře, a že je to vlastně trochu demotivační. Ale nelze zapomenout, že se následně mohou vypořádávat mezi sebou. Zda se těchto náhrad dočkají, je samozřejmě jiná věc. Nicméně primárním zájmem společnosti musí být, aby se poškozeným dostalo to, co jim náleží. Ohlížet se na to, zda některý škůdce zaplatí méně či více, není do určité míry podstatné.

Motivuje legislativa odsouzené, aby po propuštění začali pracovat, aby mohli uhradit škodu?

Jak již bylo uvedeno, celý systém srážek ze mzdy potřebuje zásadní revizi. Je ale otázkou, zda je to legislativa, která by měla motivovat. Motivaci by měl najít dlužník především sám v sobě, ale to není otázka právní, ale spíše morální a společenská.

Legislativa dlužníkovi vůbec nenahrává, aby motivaci v sobě našel. Ochrana dlužníků v Česku je tak vysoká, že je snadné podlehnout pokušení a na plnění povinností se vykašlat.

Legislativa by měla především zajistit plnění povinností stanovených rozhodnutími soudů. Bez ohledu na to, zda má dlužník motivaci, či ne. A v tomto směru naše zákony pokulhávají. Především právní úpravy srážek ze mzdy jsou nyní příliš komplikované a mnohdy i nespravedlivé, na tom ostatně panuje shoda i s insolvenčními soudy a správci. Exekutorská komora proto usiluje o změnu systému a jeho výrazné zjednodušení.