Článek
Zdaleka největší podíl na růstu poptávky budou mít rozvíjející se a rozvojové země, a to 85 procent. Silný růst se očekává zejména v Číně, kde od roku 2020 roste poptávka po elektřině rychleji než celá ekonomika.
Loni zde stoupla o sedm procent a do roku 2027 by se měla zvyšovat v průměru o šest procent ročně. Přispívá k tomu rychlý rozvoj energeticky náročné výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů a provoz elektromobilů, datových center a sítí 5G.
Očekává se, že významně k růstu přispěje také Indie, která se má na globálním nárůstu poptávky podílet deseti procenty. Je to hlavně díky silné ekonomické aktivitě a rychle rostoucí oblibě klimatizací.
Výroba elektřiny loni klesla o čtyři procenta, oslabují hlavně uhelné zdroje
U některých vyspělých ekonomik jako USA se očekává obrat ve dříve stagnující poptávce. Může za to rostoucí elektrifikace odvětví, jako doprava, vytápění a datová centra.
Naopak slabší růst spotřeby se čeká v Evropě kvůli horšícímu se ekonomickému výhledu. Evropská unie tak nejméně do roku 2027 nedosáhne úrovně poptávky z roku 2021.
K pokrytí růstu poptávky by v příštích třech letech měl postačit nárůst nízkoemisních zdrojů energie, především z obnovitelných zdrojů a jádra. Výroba elektřiny ze slunce by měla pokrýt přibližně polovinu růstu celosvětové poptávky.
V roce 2027 by slunce mělo být druhým největším nízkoemisním zdrojem, hned za vodou. Obnovitelné zdroje jako celek by pak letos měly překonat výrobu elektřiny z uhlí a podíl uhlí na světové výrobě elektřiny se má poprvé za 100 let snížit pod 33 procent.
Čína pokračuje ve výstavbě uhelných megaprojektů
