Hlavní obsah

Svět obchází strašák další krize

Právo, Jiří Vavroň

Svět začíná obcházet strašák další finanční krize. Podle řady evropských, ale i českých analytiků situace na finančních trzích připomíná období kolem roku 2008, tedy období, odkdy se značná část světa musela vypořádat s nemalými ekonomickými problémy.

Foto: Luke Macgregor, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Ekonomičtí analytici si začínají všímat zejména faktu, že čínská ekonomika v loňském roce vzrostla nejpomaleji za 25 let. Země se potýká se snížením průmyslové výroby a velkou mírou zadlužení. Hrozí, že čínské podniky začnou propouštět. Zatímco export tvořil v roce 2007 34,9 procenta čínské ekonomiky, předloni to bylo už jen 22,6 procenta.

Investice do infrastruktury a stavby nových průmyslových objektů loni rostly desetiprocentním tempem – rovněž nejpomaleji od roku 2000.

Pokles cen může vyvolat dlouhodobou stagnaci ekonomiky. Trhy děsí i levná ropa a hrozba záporných úroků. Světové burzy ztratily od začátku roku kolem deseti procent své hodnoty právě v důsledku obav z propadu akciových trhů.

„Globální ekonomice by prospělo, kdyby těch strašáků nebylo tolik najednou,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Rizika pro Česko

Také z České národní banky začínají zaznívat varovné hlasy před vznikem realitní bubliny. Velké množství příliš levných hypoték vede k rychlému zdražování domů a bytů a hrozí, že se větší množství lidí dostane do problémů se splácením.

Česká ekonomika se může radovat z výrazného ekonomického růstu. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu loni hrubý domácí produkt vzrostl o 4,3 procenta.

„Jenže při detailnějším pohledu už to tak veselé není,“ varuje Šichtařová. V samotném posledním kvartálu roku 2015 rostla ekonomika už jen o 3,9 %, mezikvartálně dokonce klesla o 0,1 %.

„Z toho je zřejmé, že už jsme za vrcholem. Nyní už bude ekonomika zpomalovat a výhledově přejde do recese. Zatímco loni český růst výrazně přiživovaly evropské peníze, letos bude tato podpora mnohem slabší. Navíc tu bude problém ekonomického cyklu. Po hostině vždy přichází půst. V případě českého HDP po rychlém růstu přijde růst pomalejší. K tomu přispěje i nepříznivý vývoj za hranicemi,“ tvrdí Šichtařová.

ECB v pohotovosti

Představitelé Evropské unie zatím svým bankám věří. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem se domnívá, že banky v zemích platících eurem jsou na tom strukturálně lépe než před osmi lety. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale mezitím vyjádřil znepokojení nad nedávným prudkým propadem akcií evropských bank.

Evropský bankovní systém je mnohem pevnější než v minulosti a je třeba mu důvěřovat, dodává eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

Evropští činitelé by se podle něj měli mimo jiné zaměřit na vytvoření pobídek pro banky, aby posílily jejich účetní rozvahy. „Evropské (hospodářské) oživení zůstává slabé. Silný bankovní sektor je potřeba na podporu investic a hospodářské aktivity,“ citovala jej agentura Reuters.

Evropská centrální banka (ECB) je připravena v březnu uvolnit svou měnovou politiku, pokud výkyvy na finančním trhu nebo dopady nízkých cen energií sníží inflační očekávání. Před výborem pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu to tento týden prohlásil prezident ECB Mario Draghi.

ECB je připravena splnit svou povinnost, prohlásil minulý týden šéf ECB Draghi, současně ale vyzval vlády jednotlivých zemí, aby i ony pomohly zlepšit situaci podpůrnými fiskálními politikami. Zařadil mezi ně třeba vyšší veřejné investice nebo podporu hospodářství prostřednictvím nižšího zdanění.

Pro letošní rok má ECB nastaveno inflační očekávání na 0,7 procenta, pro příští rok pak 1,4 procenta. V průběhu pěti let by se inflace měla zvýšit na 1,8 procenta. V lednu přitom inflace v eurozóně činila podle údajů Eurostatu 0,4 procenta.

Výběr článků

Načítám