Článek
Švédský hrubý domácí produkt (HDP) by měl letos klesnout o 4,6 procenta, odhaduje vláda v návrhu rozpočtu na příští rok. To je o poznání optimističtější scénář, než v květnu představila tamní centrální banka – ta hovořila v optimistické variantě o propadu o 8,8 procenta a v pesimistickém scénáři o propadu o 9,7 procenta.
„Ekonomická politika vstupuje do další fáze. Jde o rozpočet rekordního rozsahu k restartování ekonomiky: 100 miliard, abychom se dostali z krize,“ uvedla ministryně financí Magdalena Anderssonová.
Mezi priority rozpočtu patří podpora zaměstnanosti, sociální věci a přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. Na podpoře rozpočtu a jeho konkrétní podobě se musela menšinová koalice domluvit se dvěma menšími pravostředovými stranami – Stranou středu a Liberální lidovou stranou.
Švédská ekonomika ve čtvrtletí rostla
Švédsko se v průběhu globální pandemie nemoci covid-19 stalo předmětem pozornosti zbytku světa v důsledku odlišného přístupu k opatřením. Jednou z otázek je, jaký vliv má odlišný přístup k epidemii na ekonomiku.
Země nejprve překvapila informací, že její ekonomika v prvním čtvrtletí rostla, hrubý domácí produkt (HDP) podle statistiků vzrostl o 0,4 procenta meziročně a o 0,2 procenta mezičtvrtletně.
Ve druhém čtvrtletí již došlo k propadu hospodářství o 8,3 procenta mezikvartálně a o 7,7 procenta meziročně. Tento výsledek je přitom lepší než předchozí odhad statistického úřadu. Pro srovnání, česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta.
