Článek
MF chce zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Firmám by výše daně měla zůstat na 19 procentech. Vedlejší náklady práce se sníží na 32 procent. Zvýhodnění na dítě se zvýší o 1800 korun. Pro daň i pojistné bude základem hrubá mzda. Základní sleva bude poskytována do výše stropu.
„Naším hlavním cílem je snížit administrativní náklady daňových poplatníků a státu. To může přinést pouze jednoduchý a přehledný daňový systém, který bude dlouhodobě stabilní bez neustálých změn,“ uvedl Kalousek.
„Kromě toho chceme dosáhnout rovných podmínek. Není možné, aby nesystémové výhody byly dotovány přes daňový systém těmi poplatníky, kteří tyto výhody nemohou využívat. Navíc relativně nízká sazba daně z příjmů (19 procent) je udržitelná pouze při odstranění nákladných a nesystémových výjimek,“ dodal ministr Kalousek.
Dojde ke sjednocení základů daně z příjmů
V rámci reformních kroků dojde ke sjednocení základů daně z příjmů a pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanci budou moci nově využít výdajový paušál ve formě slevy na dani, která zohlední jejich výdaje na dosažení příjmů. Do reformy se promítají priority vlády jako podpora vědy a výzkumu či dobrovolné solidarity a také snižování zdanění práce, které je v České republice jedno z největších ze skupiny vyspělých zemí.
První fáze reformy bude účinná od 1. 1. 2013, aby se daňová správa i poplatníci mohli dostatečně připravit na novou legislativu. Výjimku tvoří zvýšení odvodové zátěže loterijních společností, kde je navrhována účinnost od 1. 1. 2012.
"Důležité jsou rovné daňové podmínky pro všechny, aby daně vycházely z jednoho základu v jednu vypočtenou částku, z jednoho základu na jednom formuláři se pošle jeden balík peněz,“ řekl Kalousek.
Jedná se o třetí pilíř komplexní daňové reformy po již fungujícím procesním pilíři (nový daňový řád) a připravovaném institucionálním pilíři (Jedno inkasní místo – JIM), uvedlo MF na svém webu.
| Sazby daně z příjmu fyzických a právnických osob (v %) | ||
|---|---|---|
| rok | fyzické osoby | právnické osoby |
| 1993 | 15 až 47 | 45 |
| 1994 | 15 až 44 | 42 |
| 1995 | 15 až 43 | 41 |
| 1996 | 15 až 40 | 39 |
| 1997 | 15 až 40 | 39 |
| 1998 | 15 až 40 | 35 |
| 1999 | 15 až 40 | 35 |
| 2000 | 15 až 32 | 31 |
| 2001 | 15 až 32 | 31 |
| 2002 | 15 až 32 | 31 |
| 2003 | 15 až 32 | 31 |
| 2004 | 15 až 32 | 28 |
| 2005 | 15 až 32 | 26 |
| 2006 | 12 až 32 | 24 |
| 2007 | 12 až 32 | 24 |
| 2008 | 23,1* | 21 |
| 2009 | 23,1* | 20 |
| 2010 | 23,1* | 19 |
| * Sazba daně je 15 procent, ovšem z tzv. superhrubé mzdy, ve skutečnosti tedy 23,1 procenta. | ||
| Zdroj: ČTK | ||
| Přehled sazeb daní z příjmů v Evropské unii | ||
|---|---|---|
| země | fyzické osoby | právnické osoby |
| Belgie | 50 | 33 |
| Británie | 40 | 28 |
| Bulharsko | 10 | 10 |
| Česko | 15 | 19 |
| Dánsko | 51 | 25 |
| Estonsko | 21 | 21 |
| Finsko | 30 | 26 |
| Francie | 40 | 33,33 |
| Irsko | 41 | 12,5 |
| Itálie | 43 | 27,5 |
| Kypr | 30 | 10 |
| Litva | 20 | 15 |
| Lotyšsko | 26 | 15 |
| Lucembursko | 38 | 21 |
| Maďarsko | 32 | 19 |
| Malta | 35 | 35 |
| Německo | 45 | 15 |
| Nizozemsko | 52 | 25,5 |
| Polsko | 32 | 19 |
| Portugalsko | 42 | 25 |
| Rakousko | 50 | 25 |
| Rumunsko | 16 | 16 |
| Řecko | 40 | 25 |
| Slovensko | 19 | 19 |
| Slovinsko | 41 | 20 |
| Španělsko | 45 | 30 |
| Švédsko | 25 | 26,3 |
| Zdroj: Evropská komise | ||