Suché a horké počasí urychlilo žně

„Sklizeň ozimých obilovin a řepky může být v průměru asi o dvacet procent nižší. Tam, kde nezapršelo či zapršelo pozdě, mohou být ale propady i mnohem vyšší. Další průběh počasí pak urychlil o dva až tři týdny i dozrávání,“ potvrdil Právu prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

První zemědělci na jižní Moravě tak vyjeli sklízet obilí již počátkem tohoto týdne, o 14 dní dříve než v minulých letech. Například v ZD v Bulharech na Břeclavsku začali sklízet v úterý.

Podle předsedy družstva Antonína Osičky se mohlo začít sekat už před týdnem. „Mohli jsme začínat už minulý týden, nechali jsme to na úterý. Normálně začínáme na konci měsíce, ale už na nic nečekáme,“ řekl ČTK. Podle něj je třeba obilí sklidit, protože jinak bude zasychat.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je letošní začátek sklizně hodně brzký, což bude mít dopad na kvalitu zrna i výtěžek. Na druhé straně jsou však podniky, například na Vysočině, které letos očekávají rekordní úrodu. V témže kraji ale některé zemědělské firmy očekávají enormní propady právě podle toho, zda u nich pršelo. Problémy byly kvůli suchu i s prvními sečemi krmných plodin.

Nedostatek vody ale netrápí jen zemědělce. Teplo a nedostatek vláhy ničí spolu s kůrovcem i lesy, zejména jehličnaté. Vysychají i potoky, minimální průtoky zaznamenávají vodohospodáři v řekách. Voda mizí i ze studní a rybníků, což může negativně ovlivnit produkci tržních ryb.

Občasné bouřky nebo přívalové deště, které lokálně vyplaví i několik obcí, ale voda rychle odteče, to nezachrání. K doplnění hladiny spodních vod to nestačí. „Pro krajinu i pro zemědělství je voda vzhledem k posunu rozložení srážek a k jejich intenzitě hůře využitelná,“ potvrdil Právu mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek.

Za problémy se suchem si ale lidé mohou částečně sami, řekl ve středu ve Sněmovně na semináři o suchu. Podle něj se setkaly dva negativní jevy, a to úbytek srážek a činnost člověka. „Kolísavé sucho s námi zůstane patrně dalších deset, dvacet, třicet let. Pro zachycování vody je proto nutné vytvářet hydrologicky integrovanou krajinu,“ řekl.

Například kilogram rašeliny zachytí až šest kilogramů vody. „Šumavská rašeliniště jsou důležitá i jako protipovodňová ochrana Prahy. Zadrží stejně nebo i více vody než celá vltavská kaskáda,“ sdělil.

Úbytek vody ve spodní vrstvě, tedy v hloubce dva metry či více, je podle něj způsoben nejvíce hospodařením v lesích. Zejména smrkové porosty fungují jako deštník, protože si vodu odeberou hned z povrchu a neumožní její průsak.

Střední vrstva v hloubce kolem půl až jednoho metru je podle Cílka poškozená nejvíc chemizací. V této vrstvě má půda o 0,7 stupně vyšší teplotu než před několika lety, proto se voda více odpařuje. Nejsvrchnější části půdy zase chybí organická hmota. Problémy současné krajiny, jak uvedla ČTK, se ale podle Cílka netýkají jen Česka.

Klimatické příčiny probíhajícího sucha lze spatřovat v kombinaci vyšší teploty vzduchu a srážkově chudšího období.

„Proti polovině minulého století se jednoznačně oteplilo, počet teplotně podprůměrných měsíců ve vegetační části roku je velmi malý,“ řekl ve čtvrtek Právu náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Jan Daňhelka.

Podle něho v období let 1994 až 2013 vyšší teplotou navýšený výpar poněkud kompenzovala skutečnost, že šlo o celkově srážkově bohatší období. „Od roku 2014 však naopak nastalo období jako celek srážkově chudší,“ uvedl.

Dodal, že navíc v létě se srážky častěji vyskytují v podobě konvekčních, tedy intenzivních bouřkových dešťů, které nezasáhnou celé území a hůře tak doplňují podzemní vody.

„Zapomenout nelze ani na nepříznivý vliv málo sněžných zim, hlavně v nižších a středních nadmořských výškách, kvůli nimž pokles zdrojů vody v půdě začíná velmi brzo na jaře,“ podotkl hydrolog.