Studie: Rozpočet napraví jen změna daní

Vyplývá to ze studie institutu IDEA při CERGE-EI a agentury PAQ Research. „Snížení daně z příjmů tím způsobem, že se zrušila superhrubá mzda, bylo zásadně chybné, nezodpovědné a je třeba se bavit o alespoň částečném návratu tehdejšího daňového výnosu,“ řekl Právu spoluautor studie, ekonom a výkonný ředitel IDEA Daniel Münich.

Podle propočtů studie totiž kvůli zrušení superhrubé mzdy a souvisejícím změnám přišel stát až o 120 miliard a kvůli zrušení daně z nemovitostí o 13 miliard korun.

Zvýšením hranice pro paušální daň osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a limitu pro DPH u nich na dva miliony vznikla ztráta deset miliard korun a snížením některých spotřebních daní, třeba na naftu, a posuny do nižších sazeb DPH dalších deset mi­liard.

Přičemž samotný návrat daňového systému do stavu z roku 2020 by autoři studie neupřednostnili, byť by stát vybral oproti současnému stavu o 122 miliard více.

Podle nich by to totiž mělo dopad na chudší zaměstnance. Nejnižší pětina vydělávajících by přišla v průměru o 373 korun měsíčně, druhá nejnižší už o 1806 Kč.

„Peníze pro státní rozpočet se dají získat i jinak než na daních z příjmů, třeba z nemovitostí,“ konstatoval Münich.

Přesto to ale podle autorů studie nepůjde beze změn v daních z příjmů fyzických osob. Navrhují dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců. Takzvaná vyvážená varianta kalkuluje se základní sazbou 15 procent a druhá, realistická se 17 procenty.

V obou případech výzkumníci navrhují progresivní, nikoliv rovnou daň. Progrese, tedy navýšení sazeb, by nastupovala od průměrné mzdy, která je v současnosti na hranici 43 412 korun.

První varianta může přinést navíc 32 miliard korun. Cílí na nižší zatížení pro pětinu nejméně příjmových lidí, a to o 182 korun měsíčně, a nezvyšuje daně ani u druhé a třetí pětiny zaměstnanců.

U nejvyšší pětiny má však výraznější progresi a zatěžuje ji o 2500 korun měsíčně více než v současnosti.

Realistická varianta může vynést až 59 miliard. Podle studie vrací zatížení nejvyšší příjmové pětiny zaměstnanců téměř na rok 2020 – platili by o 3621 korun více než teď –, nezvyšuje však zatížení nejchudších zaměstnanců. U středních příjmových skupin výběr navyšuje, stále by ale platily méně než před rokem 2020.

Studie porovnává i návrat daňového systému do roku 2020 a návrh hnutí STAN na základní sazbu daně z příjmů 17 procent. To by sice vyneslo navíc taky 32 miliard, ale zasáhlo by to i chudší vrstvy.

„Objevuje se spousta návrhů, se kterými přišla Národní ekonomická rada vlády, jiní ekonomičtí odborníci, a objevují se i návrhy z politických stran. To je v pořádku, zlepšuje to diskusi a žádný nápad nebude opomenut,“ reagoval ve středu premiér Petr Fiala.

Jeho ODS, která snížení daně z příjmů ze zhruba 20 na 15 procent v minulém volebním období prosadila společně s ANO a SPD, ale jakékoliv navyšování odmítá.

O jiných možných změnách v daňovém systému ve středu jednaly špičky vládní koalice.