Strop na energie je dobrým kompromisem, nemotivuje ale k úsporám, shodují se odborníci

Vláda se shodla na zavedení cenového stropu na elektřinu a plyn pro maloodběratele. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6000 korun za megawatthodinu (MWh). Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být stanoven na 3000 korun za MWh.

„Strop šest korun za kilowatthodinu elektřiny a tři koruny za plyn by mělo znamenat podstatné omezení útrat domácností i malých živnostníků. V závislosti na vývoji cen to znamená nejčastěji úspory v řádu desetitisíců ročně v závislosti na spotřebě. Jedná se přibližně o poloviční ceny, než které by domácnosti platily při aktuálních spotových cenách na burze,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček.

Ačkoliv Tyleček považuje konkrétní cenový strop za relativně dobře zvolený, negativně hodnotí absenci maximálního odběru elektřiny. „Protože chybí vyšší motivace k úsporám a zároveň státu by mohlo hrozit, že se cenový strop výrazně prodraží,“ uvedl. Opatření ale podle něj přichází pozdě, je zároveň složité se vyznat ve vládní komunikaci. „Z vládních zdrojů jsme se také v posledních měsících dozvídali, že zastropovat ceny elektřiny nelze,“ uvedl Tyleček.

S novým opatřením souhlasí analytik ENA Jiří Gavor. „Je to netržní opatření, ale situace si to zkrátka vynutila. Vláda by byla jednou z mála v Evropě, která by takovou výraznější pomoc neposkytla,“ řekl Gavor. Aktuální tržní ceny podle něj již přesahují možnost domácností i průmyslu.

Gavor označil stanovený strop za rozumný. Neodpovídá nízkým cenám, na které byli lidé zvyklí dosud, je ale na polovině tržních cen. Energií je podle něj nedostatek, což se odráží právě na vysokých cenách, je potřeba s nimi šetřit. Zavedením cenového stropu bude podle něj zachován sociální smír a podnikatelské aktivity. „Hodnotím to jako vyvážený kompromis,“ uvedl Gavor.

Podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila se vláda rozhodla jít cestou jednoduchosti. „Jak už to tak ovšem s jednoduchými řešeními bývá, skýtají obrovská rizika a nezbývá než doufat, že si jich byla vláda vědoma a je na ně připravena,“ uvedl Hradil. Cenové stropy podle něj ze své podstaty správnou hodnotu nemají, pro domácnosti v existenční nouzi může být stále příliš vysoko, pro majetné nízko.

Také Hradil kritizuje, že vláda nemotivuje k šetření s energiemi. „Absence jakýchkoliv mechanismů, které by odměňovaly úspory energií, zvyšuje riziko, že energií jednoduše nebude pro všechny dostatek,“ uvedl Hradil.

Zavedení cenových stropů na energie se v budoucnu podle něj může stát také součástí politického či rovnou populistického boje. „Snadno se tak můžeme dostat do situace, kdy se budou politici před volbami trumfovat v tom, kdo strop sníží níže a prodlouží na delší období, a to bez ohledu na náklady,“ dodal Hradil.