Strop na energie pro velké firmy stejný jako pro domácnosti, navrhuje Síkela

Vláda už na podzim stanovila cenové stropy energií, a to konkrétně na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.

Maximální ceny vláda dosud schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by cenové stropy v této omezené podobě měly vyjít na maximálně 130 miliard korun.

Nyní se tak vláda chystá nařízení o cenových stropech dál rozšířit. Umožňuje jí to upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce návrh vládě k  projednání předložit příští týden. „Jsem rád, že naše vyjednávání s  orgány Evropské unie umožnilo upravit výjimku z pravidel veřejné podpory, tak abychom mohli k zastropování cen energií přistoupit i v případě velkých podniků,“ řekl ve čtvrtek ČTK ministr.

MPO už v listopadu spustilo pro velké podniky dotační program, který měl firmám kompenzovat ztráty způsobené drahými energiemi. Stát pro něj vyčlenil 30 miliard korun. Podle aktuálního návrhu ministerstva by ovšem rozšíření cenového stropu na energie mělo část výdajů na dotace snížit. Přesnou částku ovšem resort v návrhu nespecifikoval.

Ministerstvo zároveň chce do konce ledna nařízení o maximálních cenách doplnit o stanovení nejvýše přípustného majetkového prospěchu, který může velká firma tímto opatřením získat. Zároveň počítá se čtvrtletním vyhodnocováním fungování cenových stropů pro velké podniky.

Jasno naopak zatím stále není o kompenzacích pro dodavatele elektřiny a plynu za zastropované ceny energií pro odběratele. Nyní podobu kompenzací probírají meziresortní pracovní skupiny, následně by jeho finální podobu měla podle současného harmonogramu do konce roku projednat vláda, řekl ve středu David Hluštík z odboru komunikace MPO.