Středulovy odbory pod palbou kritiky za statisícové hausnumero k balíčku

ČMKOS vycházela z rodiny, kde oba rodiče pracují a každý z nich si vydělá až 42 000 korun hrubého. Mají jedno malé dítě. V případě, že oba rodiče budou pracovat ve veřejné správě, tak jejich kupní síla bude snížena o více než 178 207 korun. Pokud by pracovali v soukromém sektoru, bylo by to 152 763 Kč.

K částkám došly odbory tak, že do dopadů na domácnosti započítaly růst inflace. „Česká národní banka a ministerstvo financí ji bez dopadu balíčku odhadují na 2,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom ČMKOS Martin Fassmann.

„To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost. Pokud bychom přistoupili na zjednodušení, že v naší zemi žijí pouze tříčlenné rodiny a každá z nich odvede průměrně těch 178 tisíc korun navíc, dodatečný příjem státu by činil zhruba 623 miliard korun ročně,“ řekla mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová. Úřad se změnami v balíčku plánuje příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Vlastní propočet dopadů balíčku na rodiny ale ministerstvo financí Právu ani přes jeho žádost nezaslalo.

„Tento typ rodiny jsme zvolili, protože jsme při minulých reformách veřejných financí byli napadáni, že si při výpočtech vybíráme okrajové skupiny,“ reagoval pak na kritiku Fassmann.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bude dopad na domácnosti daleko nižší. „V Česku je podle dat ČSÚ 4,49 milionu domácností. Celkem 32,5 procenta z nich má alespoň jedno dítě. Tedy takových je 1,46 milionu. Pokud je roční dopad konsolidačního balíčku na takovou domácnost přes 100 tisíc korun, měl by stát jen z tohoto titulu vyššího daňového a odvodového zatížení rodin snížit schodek o 150 miliard korun ročně,“ uvedl.

Stát ale podle něj počítá s tím, že prostřednictvím vyššího daňového a odvodového zatížení sníží schodek celkově jen o zhruba 30 miliard. „Odbory tedy dopad balíčku na běžnou českou rodinu minimálně pětinásobně zveličují,“ upřesnil.

„Spočítali jsme, co přinesou ta opatření, z nichž řada je cenotvorná. V první řadě je to daň z přidané hodnoty. Dále se zvednou spotřební daně na alkohol, cigarety, naftu. K tomu zdraží dálniční známka. My tuto oblast odhadujeme na 3,5 procentního bodu, což celkem dělá inflaci šest procent,“ řekl Fassmann. Dopad inflace na svou modelovou rodinu odbory odhadly na 52 105 korun.

U některých výpočtů odborů jsou však otazníky. Například dopad zrušení školkovného je podle nich 30 840 korun, maximální částka slevy na jedno dítě je ale pro letošní rok 17 300 Kč. Odbory se ale odkazují na materiál ministerstva financí, který částku ve výši 30 840 korun, což je základní roční sleva na poplatníka, v souvislosti s rušením školkovného zmiňuje.

„Tady se podle mě odbory spletly. Maximální výše slevy na dani u školkovného je na úrovni minimální mzdy, která je letos 17 300 korun,“ řekl Právu Vladimír Chylík z poradenské společnosti Apogeo. „Minimální mzda pro příští rok, a tudíž ani potenciální výše školkovného, není v tuto chvíli známa,“ dodal.

Znovuzavedení nemocenského ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy má podle odborů činit 6048 korun ročně. Snížení podpory stavebního spoření má pak činit minus 3000 Kč.

Odbory také tvrdí, že průměrná rodina přijde ročně o plných 60 tisíc korun tím, že se zruší daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.

U zaměstnanců ve veřejné sféře se k tomu má družit snížení příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb na polovinu, což bude činit minus 8076 korun. Snížení platů o dvě procenta pak 17 368 korun, kalkuluje ČMKOS.

„My jsme spočítali mírnější variantu. Pokud bude vláda propouštět lidi, tak u těch propuštěných bude dopad daleko větší,“ odpověděl Fassmann na námitku, že snižování mzdových prostředků chce vláda řešit snižováním počtu zaměstnanců. „Pokud je to pravda, tak ať ukáže, kde má na to narozpočtováno odstupné,“ dodal.

Daňový balíček obsahuje například zvýšení sazby daně z příjmů firem z 19 na 21 procent, sjednocení sazeb DPH ze tří na dvě ve výši 12 a 21 procent, zvýšení daně z nemovitosti či odvodů živnostníků, kterým vzroste minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění. Vláda pak chce zrušit i velkou část národních dotací a snížit objem platů ve státní správě o dvě procenta. Dojde také ke zrušení 22 daňových výjimek a slev typu osvobození zaměstnaneckých benefitů. Mezi další změny pak patří opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance.

Odbory kvůli balíčku v pondělí vyhlásily stávkovou pohotovost. „Za tím rozhodnutím si stojíme. V pondělí jsem si vyposlechl, jak je to údajně neodpovědné. Ale je to velmi zodpovědné, protože vláda ani přes výzvy sociálních partnerů, kdy jsme požadovali od ledna, aby se projednávaly věci, které se připravují, neprojednávala. Výsledkem bylo, že jsme se ve čtvrtek dozvěděli, že to, co bylo přijato, se týká většinou zaměstnanců, a v neděli, že o tom není debata. Takže připomínkové řízení bude jen formální,“ řekl šéf ČMKOS Josef Středula.

Premiér Petr Fiala (ODS) to po pondělním jednání tripartity označil za nezodpovědnost. K dialogu podle něj nepatří nátlakové akce. „Jsme připraveni hájit své názory a svá rozhodnutí,“ řekl.