Článek
Volič může upřednostnit „pouze“ dostupnější bydlení a důraz na obranu a vědu s vývojem a inovacemi, jak je nabízí koalice Spolu. Anebo vyslyší sliby hnutí STAN, že navíc přijde s cílenou sociální podporou zohledňující potřeby rodin a k tomu zavede daňový bonus při uplatnění slevy na poplatníka.
Anebo se mu zalíbí proklamace hnutí ANO a SPD, že mimo jiné obnoví daňovou slevu za umístění dítěte ve školce, jež skončila s konsolidačním balíčkem vlády loni, a že upraví i slevu na druhého z manželů.
Hnutí Stačilo! rovnou tvrdí, že zruší daň z přidané hodnoty na základní potraviny, a sociální demokraté slibují deset tisíc korun ročně navíc pro všechny takřka tři miliony důchodců i navýšení minimální mzdy na 31 tisíc Kč. A tak by se dalo pokračovat.
Z čeho by to zaplatily, ale často partajní zástupci jasně neříkají. Spoléhají se nezřídka na to, že česká ekonomika bude rychleji růst a generovat více příjmů, případně navrhují jen méně výnosná opatření, či dokonce těžko splnitelná.
Odborníci vládě opakovaně radí třeba zrušit výjimku tichého vína ze spotřební daně, jež by státu přinesla několik miliard. „Ani navzdory hrozivému deficitu k tomu zatím nedošlo. Nezdá se tedy, že by koalice Spolu hledala příliš usilovně,“ míní analytik společnosti Investika Vít Hradil.
Podle něj se nabízí také vrácení daně z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, kdy ODS, ANO a SPD společnými hlasy daň snížily o pět procent.
ODS a opoziční hnutí ANO ale vyšší zdanění příjmů lidí odmítají. U občanských demokratů pak nejspíš narazí i plán koaličních lidovců na další zvyšování daně z některých nemovitostí.
ODS stejně jako před minulými volbami tvrdí, že daně zvyšovat nebude. Přestože se loni zvedly daň z nemovitostí, zdanění firem i odvody zaměstnanců a živnostníků. Mluvčí Jakub Skyva to vysvětluje, že v součtu daňová kvóta ale klesla anebo zůstala stejná. Což je v rozporu s údaji ministerstva financí, podle nichž loni celková daňová zátěž stoupla o procentní bod na 33,1 procenta a už druhým rokem je o 0,4 procentního bodu vyšší, než byla v roce 2021.
Hnutí STAN ústy poslankyně Hany Naiclerové ujišťuje, že by daňové změny vedlo systémově a odpovědně, a předvolební sliby bez rozpočtového krytí nedává. STAN stejně jako například SPD také navrhuje převedení slevy na poplatníka do bonusu.
„To by částečně pomohlo snížit velmi vysoké zdanění zaměstnanecké práce,“ kvitoval to ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Sázka na lepší vývoj ekonomiky a výběr daní
ANO chce vedle obnovení daňové slevy za umístění dítěte ve školce a úpravy slevy na druhého z manželů také vrátit zdanění firem z 21 na 19 procent. Zatímco vracením daňových zvýhodnění by státní kasa přišla o jednotky miliard, snížení korporátní daně by pro ni znamenalo násobně vyšší ztrátu.
„Počáteční výpadek příjmů rozpočtu ve výši asi 22 miliard ročně bude postupně kompenzován ekonomickým růstem, vyšší domácí produkcí a nárůstem příjmů z přímých i nepřímých daní, včetně odvodů zaměstnanců. Výpadek bude tlumen i lepším výběrem této daně,“ tvrdí místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Za prioritu označila efektivní výběr daní a důsledný boj s daňovými úniky a podvody. ANO také slibuje, že znovu zavede elektronickou evidenci tržeb.
Potírání daňových úniků nebo brzdění odlivu kapitálu do ciziny slibují i další strany, nicméně na to, že stát takto získá desítky miliard, se podle ekonoma Hradila spoléhat nedá.
„Rozsah šedé ekonomiky se v Česku pohybuje přibližně na evropském normálu, a pokud bychom ji tedy měli dále potlačit, museli bychom vynalézt způsoby, na které ostatní země nepřišly,“ podotkl.
Výpadek příjmů ze snížení firemní daně na 19 procent odhadl Hradil kolem 30 miliard. „Stav rozpočtu je nyní tak žalostný, že není možné deficit dále prohlubovat s mlhavým odkazem na nejistý dodatečný ekonomický růst,“ podotkl.
Návrhy ANO kriticky hodnotí i Komárek. „Na jedné straně navrhuje efektivní výběr daní a na druhé plánuje vrátit nesystémové daňové výjimky do systému. U zdanění firem by stálo za zvážení, zda by pro českou ekonomiku nebylo přínosnější upravit systém tak, aby více motivoval firmy k investicím v tuzemsku, například zrychlenými odpisy, než plošně snižovat daně,“ řekl.
Školkovné a původní slevu na manželku hodlá vrátit i hnutí SPD. Vedle toho chce třeba i zvýšit daňová zvýhodnění na nezaopatřené děti, což by mělo podle něj vést k vyšší spotřebě a vyššímu výběru daní. Rovněž chce rušit dotace pro podnikatele.
Hnutí Stačilo! tvrdí, že by netolerovalo vyvádění zisků nadnárodních korporací do zahraničí a provedlo by audit na výdajové straně. Jak by to konkrétně vypadalo, jasné není.
Přitom chce ale zrušit DPH u základních potravin. Taková nulová sazba platila přes dva roky do loňska v Polsku. Lidem sice dočasně ulevila, ale za cenu toho, že následně vystřelila inflace nahoru. Její míra je teď v Polsku dvojnásobně vyšší než v Česku.
Příspěvky a propouštění státních zaměstnanců
Sociální demokracie neslibuje 10 tisíc korun ročně navíc jen důchodcům. Stejný příspěvek má jít dětem na kroužky či tábory. Zaměstnanci by si pak měli polepšit o tisícovku měsíčně díky valorizaci slevy na poplatníka.
Strana rovněž volá po větším potírání daňových úniků. Šéfka SOCDEM Jana Maláčová připustila, že by to ročně vyšlo na 140 miliard korun. Strana však ujišťuje, že návrhy jsou prorůstové a rozloženy v čase, takže rostoucí ekonomika tyto náklady zčásti pokryje.
„Uniká mi, co je na těchto návrzích prorůstového. Pokud by ekonomický růst bylo skutečně možné zařídit rozdáváním peněz zaměstnancům a důchodcům na dluh, pak by to dávno dělaly všechny země a na světě by zavládla nekonečná prosperita,“ glosoval to Hradil.
Z dalších stran například Piráti volají po efektivnějším výběru daní. „Toho se dá docílit třeba používáním umělé inteligence v boji proti daňovým únikům. Nebo tím, že osekáme zbytečné podnikatelské dotace,“ prohlásil předseda Zdeněk Hřib.
Piráti chtějí i zvýšit daně z tabáku a alkoholu, zdanit víno a umožnit ženám na rodičovské snáze se zapojovat na trhu práce.
Podle předsedy Motoristů Petra Macinky se musí osekat vládní výdaje. „Namístě je i redukce počtu státních zaměstnanců alespoň o dvacet procent, ale i zastavení dotací na projekty bez přidané hodnoty, nulová podpora takzvaných politických neziskovek, dramatické omezení zelených dotací, ale obecně všech dotací, u nichž je nízká nebo žádná návratnost,“ uvedl.
To by podle něj umožnilo postupné snižování daní z příjmu ke 12 procentům u fyzických osob a 15 procentům u firem.
