Článek
Podle volebních programů naprosté většiny politických stran je totiž v příštím období potřeba státní správu zefektivnit. Tedy mimo jiné i snížit jejich stavy. Některé strany to dokonce konkretizují.
ODS chce zrušit tři ministerstva, Věci veřejné chtějí přímo snížit stavy úředníků o deset procent, TOP 09 sice nemluví o počtech úředníků, ale chce snížit objem mzdových prostředků vyplácených ze státního rozpočtu o deset procent a tento objem nechat tři roky bez navyšování. O potřebě efektivní státní a veřejné správy hovoří i ČSSD.
Všechny politické strany současně upozorňují, že snižování stavů se nebude týkat učitelů, policistů a hasičů.
Je to jinak, říká Vondrová
Odbory šílí – stavy úředníků jsou v některých oborech na hraně, říká Alena Vondrová, předsedkyně OS státních orgánů a organizací. Zaměstnanců státu po odečtení bezpečnostních složek je kolem 90 tisíc, ovšem včetně obslužného personálu a civilních zaměstnanců, např. policie, hasičů.
Skutečných úředníků, z nichž někteří vykonávají odborné kontrolní činnosti, je totiž v republice pouze kolem 50 tisíc, a přímo na ministerstvech a ústředních orgánech kolem 17 tisíc.
„Plošné snižování počtu zaměstnanců již není možné,“ dodala Vondrová, musely by se zcela změnit zákony a správa země, protože tito lidé vykonávají to,co jim ukládá zákon.
To je přiklad úřadů práce (přes 8 tisíc zaměstnanců), veterinární správy a obchodní inspekce.
„Bez předchozí revize agend a následné změny zákonů není významnější snížení počtu zaměstnanců možné, aby se nezastavil chod státu,“ upozornila Vondrová.
Úředníky může uklidnit jedině to, že podobné teze se objevovaly i při minulých a předminulých volbách a výsledek byl v řadě případů opačný, upozorňují politologové.
Problém podle Vondrové spočívá také v tom, že se směšují počty zaměstnanců státu a počty úředníků na městských a obecních úřadech. „Ty ale nejsou placeni přímo z rozpočtu, jejich počty závisí na rozhodnutí volených zastupitelstev,“ upozornila.
Chybí personální audity
Experti potvrzují, že razantní snížení státních úředníků by muselo provázet souběžně několik kroků – důsledná elektronizace státní zprávy, přechod na e-gouvernement. Správní reforma, která by musela změnit kompetence úřadů, byrokratickou zátěž, systém výkaznictví atd. Nutný by byl i personální audit, aby odlišil schopné od neschopných, potřebné od nepotřebných.
Pro propuštěné, protože by se nejednalo o stovky osob, by se musel vytvořit nějaký rekvalifikační či pomocný program. Očekávat, že po těchto lidech sáhne soukromá sféra, je iluzorní.
O něčem podobném se však ve sféře státní správy aktivně neuvažuje, přitom reorganizace státní správy je záležitost, má-li se vyplatit a přinést ekonomice i státu efekt, organizačně složitá, vyžadující změnu řady zákonů.
„Bez nich by to nešlo“
Stát nemůže být bez úředníků. Při mnohdy oprávněné kritice se zapomíná, že jsou to úředníci, kteří rozhodují o chodu společnosti., investicích, organizaci našeho života.
„Stát zajišťuje řadu základních veřejných služeb, které lze vykonávat v patřičném rozsahu a kvalitě jen za předpokladu, že příslušná organizace disponuje odpovídajícím počtem zaměstnanců,“ varovala Vondrová.
„My hlavně máme nevýkonný státní aparát, i pro rozvoj ekonomiky potřebujeme ale vysoce výkonný, kvalitní státní aparát,“ upozornil na ekonomické konferenci Zlatá koruna ekonom Pavel Mertlík.
„Není to tažení proti úředníkům, ale za zlepšenou výkonnou státní správu, kde by pracovali dobře placení, výkonní, spolehliví nezkorumpovaní úředníci,“ potvrdil při představování volebního programu místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.