Stížnosti na už zakázaný telemarketing se množí, pokuty úřad zatím neudělil

I přes riziko porušení zákona, a tudíž hrozby pokuty, to někteří „telešmejdi“ nejspíš nadále zkoušejí a lidem, kteří jim k tomu nedali výslovný souhlas, volají s nabídkami. ČTÚ totiž k 23. srpnu obdržel celkem 97 stížnosti a 16 telefonických dotazů týkajících se marketingových hovorů.

„To je vyšší počet než za celou první polovinu roku 2022,“ sdělila Novinkám mluvčí úřadu Tereza Meravá. Zároveň však podotkla, že ne všechny stížnosti nakonec mohou vyústit v rozhodnutí o porušení zákona. „V tuto chvíli podání prověřujeme, proto ještě nebyly případné postihy uděleny a nemůžeme tedy ani sdělit, v kolika případech byl skutečně zákon o elektronických komunikacích porušen,“ upřesnila.

Časový rámec, kdy by k případné pokutě mohlo dojít, nelze podle ní vymezit, protože „ne vždy se podaří získat od podatele všechny potřebné informace v rámci prvotního podání, mnohdy je potřeba vyzvat jej k doplnění dalších stěžejních informací, jejichž relevantnost je rovněž nezbytné dále ověřit“.

ČTÚ může za porušení zákona udělit pokutu až 50 milionů korun nebo do výše 10 procent z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období.

Zvýšený počet stížností je každopádně podle Meravé důkazem toho, že spotřebitelé zaregistrovali platnost nových pravidel a nebojí se tak ozvat, pokud cítí, že došlo k jejich porušení.

Ještě v loňském roce totiž fungovala praxe, že firmy mohly volat s nabídkami a oslovovat kohokoliv, pokud dotyčný neměl v registru operátora uložený výslovný nesouhlas. Jenže letošní novela zákona to obrátila: nově se automaticky předpokládá, že spotřebitele marketingové hovory obtěžují a nemá o ně zájem, a pokud nedá předem výslovný souhlas, nemůže být „telešmejdy“ kontaktován.

„Před 1. červencem 2022 vlastně mnohdy nebylo na co si stěžovat. Pokud spotřebitel nevyužil možnosti vyjádřit ve veřejném seznamu nesouhlas s marketingem, volat mu s nabídkami nebylo v rozporu se zákonem. Nyní má spotřebitel násobně větší ochranu, takže pokud veřejně či individuálně pro danou společnost nevyjádří přímo svůj souhlas, nikdo by ho obtěžovat s marketingem neměl,“ vysvětlila Meravá.

To, co už si volající nemůže v hovoru dovolit říct, ještě více přiblížil Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení časopisu dTest. „Novelizovaný zákon chrání spotřebitele před dosud nejběžnější ‚šmejdskou‘ praktikou nevyžádaných nabídkových volání, a to odpovědí na otázku: ‚Kde jste vzal moje telefonní číslo‘ způsobem: ‚Vaše telefonní číslo bylo náhodně vygenerováno‘. Tento důvod již zákon o elektronických komunikacích nedovoluje,“ řekl Novinkám.

Podobně jako u většiny zákonů i zde však existují výjimky. „Pokud spotřebiteli zavolá pracovník výzkumu veřejného mínění a pokud nebude spotřebiteli nic nabízet, pouze se bude ptát na jeho názory a bude pokládat jiné výzkumné otázky, tak se nebude jednat o telemarketing a takový pracovník si stále telefonní číslo může náhodně vygenerovat,“ upozornil Šmelhaus.

V mezích zákona také nadále zůstává možnost firem volat svým stávajícím zákazníkům. Může se jednat například o operátora, banku, dodavatele energií, lékaře, řemeslníka či jen kamaráda, kteří nabízejí doplňující nebo nové služby.

Novela zákona o elektronických komunikacích platí od 1. ledna tohoto roku, až s 1. červencem ale vešla definitivně do praxe. V první polovině roku ještě platilo půlroční přechodné období, aby měly firmy čas na to, přizpůsobit se novým pravidlům.