Článek
V roce 2016 železničáři stávkovali 23 dní a dráhy to stálo 250 miliónů eur, uvedla France 24. O dva roky dříve proběhla desetidenní stávka, která podnik vyšla na 160 miliónů eur.
Většina peněz, o které společnost přijde, půjde na pokrytí refundací již koupených jízdenek. O další peníze dráhy přijdou v důsledku toho, že si někteří cestující v budoucnu raději jízdenky nekoupí vzhledem k tomu, že jde o nespolehlivou službu.
Cestujícím, kteří v úterý spěchali do práce, znepříjemnila život stávka železničářů.
Čtvrtý den stávky
Část zaměstnanců železnice v pondělí vstoupila do čtvrtého stávkového dne. Poté mají následovat tři dny normálního provozu, po nichž přijde další dvoudenní stávka. Tímto způsobem chtějí odbory ve stávkách pokračovat do konce června, pokud nedosáhnou zrušení reforem nebo výrazných změn.
Železničářům se nelíbí reforma, která má železniční trh otevřít soukromé konkurenci a navíc je připravit o dosavadní privilegia. Například jde o nárok strojvedoucích na poměrně vysokou penzi od 52 let, zatímco zbytek Francouzů chodí do důchodu o deset let později. Zaměstnanci SNCF mají navíc garantovanou doživotní jistotu zaměstnání.
Nejvíce stávkují privilegovaní strojvedoucí
V pondělí nenastoupilo do práce 43 procent zaměstnanců nezbytných k provozu, tedy strojvedoucí, výpravčí, dispečeři či spojovači vagonů. Minulý týden v úterý a ve středu, kdy série stávek započala, jich bylo 48 procent. Největší disciplínu ve stávce udržují právě strojvedoucí, kteří tvoří tři čtvrtiny všech stávkujících a jsou nejvíce privilegovanou skupinou zaměstnanců drah.
Železničáři chystají transparenty na stávku proti zásadním reformám, které prosazuje prezident Emmanuel Macron.
Státní dráhy se potýkají s dluhem ve výši téměř 47 miliard eur (1,2 biliónu korun). Cestující zaplatí za jízdné na francouzské železnici o třetinu více než v ostatních evropských zemích.